Izajáš – kapitola 26

1 V onen den se bude v judské zemi zpívat tato píseň: Máme pevné město, Bůh připravil záchranu, hradby a val.

• Zřejmě po Boží záchraně zpívají věřící tuto píseň. Je o Boží spáse, o Božím městě, případně přímo o (Novém) Jeruzalému.
• U Boha je dokonalé bezpečí.

2 Otevřete brány, ať vejde spravedlivý národ, který zachovává věrnost.

• Do Božího města jsou zváni věřící a věrní.

3 ⁽Mysl upevněnou v tobě⁾ budeš střežit ⁽dokonalým pokojem, protože ⁽tobě důvěřuje.⁾

• n.: Úmysl;
• n.: Toho, kdo je pevné mysli (tj. mysli pevně zaměřené jistým směrem – z kontextu vyplývá: upnuté k Bohu);
• h.: pokojem pokoje; 
• n.: na tebe spoléhá;
• Krásný, obecně platný verš a obrat – jaká je Mysl upevněná k Bohu? Na Něj soustředěná, k Němu upnutá. Mající Boha stále na paměti a na Něho spoléhající. Jemu důvěřující.
• Je jasné, že takto centrovaná mysl je méně náchylná k tomu, aby ji něco rozhodilo. Není tak závislá na okolnostech života.
• Dokonalý pokoj je vědomí či pocit, že vše je v pořádku; vše je, jak má být; vše je pod dokonalou Boží kontrolou. Pokud je toto vědomí jisté, neexistují okolnosti, které by mohly tento pokoj „nabourat“, pokoj je dokonalý.
• Střežit mysl pokojem znamená, že Bůh dbá na to, aby člověk tento pokoj neztrácel.

4 Důvěřujte Hospodinu až navěky, protože v Hospodinu, v Hospodinu je skála věků. 

• Bohu lze důvěřovat ohledně celé budoucnosti. On je ohledně budoucnosti jedinou jistotou.

5 Vždyť sehnul obyvatele výšiny — město, které je vyvýšené, sníží, sníží je až k zemi, srazí je až do prachu; 

• n~: v samolibém bezpečí;
• Na Boha lze spolehnout – On nastoluje spravedlnost. Není pro Něj problém samolibé vykázat do patřičných mezí.

6 pošlape je noha, nohy chudého, kroky chudáků. 

• Bůh nastoluje spravedlnost – k ponížení samolibých často používá nečekané skupiny, např. chudé.

7 Cestou spravedlivého je poctivost; ⁽ó, Přímý, ty budeš urovnávat stezku spravedlivého!⁾

• n.: upřímnost / přímost / bezelstnost;
• n.: stezka spravedlivého je přímá, neboť ji urovnáváš; 
• Spravedlivý jedná poctivě. Bohu se to líbí a následně se o jeho život stará, dohlíží, aby se mu dobře vedlo.

8 Také na cestě tvých soudů, Hospodine, očekáváme na tebe; po tvém jménu a po tvém připomenutí touží naše duše.

• n.: právních nařízení / úsudků 
• n.: tvé památce; tj. to, podle čeho / jak je H. pamatován; (Qu: tvém Zákoně;) n~: kterým jsi připomínán;
• I když zrovna prožíváme nedobré období, kdy nás kázníš, kdy nás soudíš a trestáš za naše hříchy. Ani v takové situaci se neobracíme nikam jinam, než k Tobě. Neočekáváme dobro odnikud odjinud, než od Tebe. Očekáváme, že toto období zase přejde a zase bude lépe – ale zase pouze z Tvojí ruky.
• Po dobru odnikud odjinud, než od Tebe, netoužíme.
• Koneckonců jsme vděčni i za to, že nás trestáš – je to známkou našeho synovství, známkou toho, že jsi s námi ještě neskončil. Jsme rádi, že nás koriguješ, když my „ujíždíme“. Jsme rádi, že se nám připomínáš, když na Tebe zapomínáme.

9 Toužím po tobě v noci celou svou duší, hledám tě ve svém nitru celým svým duchem. Vždyť když se dějí tvé soudy na zemi, obyvatelé světa se učí spravedlnosti.

• h.: usilovně; n.: za úsvitu; („budu tě usilovně hledat“ je v h. jedno slovo – ešaharechá) ^a Ž 119:55 ^b Oz 5:15; Př 1:28

• 10Když se udílí milost ničemovi, nenaučí se spravedlnosti; v zemi správných způsobů^a bude páchat bezpráví a na Hospodinovu důstojnost^b nebude hledět.^t12 t12 n.: se neohlíží; Dt 33:9; srv. 1S 12:24 ^a Am 3:10 ^b Iz 12:5
• 11Hospodine, tvá ruka je pozdvižena, ale oni to nevidí; uvidí a budou zahanbeni pro ⁽horlivost tvého lidu,^)t13 (nadto tvé protivníky stráví oheň.^)t14 t13 n.: tvou horlivost pro tvůj lid; $ ^t14 h.: ano, oheň tvých protivníků, stráví je. ?n.: ať oheň určený pro tvé protivníky, je stráví.
• 12Hospodine, ty nám ⁽uchystáš pokoj;^)t15 (vždyť i všechna naše díla jsi udělal za nás.^)t16 t15 n.: dáš / zajistíš mír; n.: dopřej blaho ^t16 někteří (+LXX) čtou [po přemístění písmene kaf: ki-gmul namísto gam kól]: tak jako jsi nám odplatil za naše skutky
• 13Hospodine, Bože náš, panovali nad námi páni jiní než ty; jen^t17 tvé jméno budeme připomínat.^t18 t17 n.: + tobě budeme oddaní a …; (h.: + v tobě) ^t18 n~: vyznávat / oslavovat (písněmi)
• 14Mrtví neožijí, nebožtíci^a nevstanou; protože jsi je navštívil^b a vyhladil,^c ba zničil jsi každou památku na ně.^d a Iz 14:9p ^b Iz 24:21; Iz 27:1* ^c Iz 13:9; Pl 3:66; Am 9:8 ^d Dt 25:19; Dt 32:26
• 15⁽Rozmnožil jsi národ,^)t19 Hospodine, rozmnožil jsi národ^t19 a oslavil ses, daleko jsi vzdálil všechny hranice^a země. ^t19 h.: přidal jsi (k) národu ^a Ž 48:11srv; Ž 65:6†
• 16Hospodine, v tísni^a tě hledali,^t20 (šeptali naučenou modlitbu^)t21 (kvůli tvému káznění.^)t22 t20 h.: navštívili (podob. Ez 23:21); n.: postrádali ^t21 n. (h.?): vylévali zaříkávání; $ ^t22 n.: , když tvá kázeň byla na nich (h.: na něm; LXX: na nás); $ ^a Iz 25:4; 1S 28:15; Oz 5:15
• 17Jako těhotná, když se přibližuje ku porodu, se svíjí^a a křičí v bolestech, takoví jsme byli před tebou, Hospodine. ^a Iz 13:8
• 18Otěhotněli jsme,^a svíjeli jsme se bolestí a jako bychom porodili vítr; nezpůsobíme záchranu zemi, ani se nezrodí^t23 obyvatelé světa. ^t23 n.: ani nepadnou ^a Iz 33:11
• 19Tvoji mrtví ožijí, moje^t24 mrtvoly vstanou.^v25 Probuďte se^a a jásejte, obyvatelé prachu, protože tvoje rosa^v26 je rosou světla^t27 úsvitu a země vyvrhne^t28 nebožtíky. ^t24 srv. 1Te 4:16: mrtví v Kristu!; +Iz 5:10; Ř 14:8; var. (Pš + Tg): jejich ^v25 [::v. 14; poukaz na obnovu Izraele (Ez 37:11 – Ez 37:12), snad i vzkříšení mrtvých (srv. Iz 25:8; Da 12:2; J 11:24)] ^v26 [tj. Hospodin!; rosa představuje oživení; srv. Iz 18:4; Oz 14:6; Mi 5:6 ^t27 pl. zesilující význam; [n~: rostlin; slovo označuje také sléz okrouhlolistý (Malva rotundifolia), který je velmi citlivý na světlo a jeho plody jsou jedlé; srv. 2K 4:39] ^t28 n.: vrhne / zrodí / se vzdá (svých nebožtíků) ^a Jl 1:5
• 20Jdi, lide můj, vejdi do svých pokojů a zavři za sebou dveře;^v29 ukryj^a se na^t30 malou chvíli, dokud nepřejde^b rozhořčení.^c v29 [srv. podobný princip – Gn 7:16; Ex 12:22n]; h.: + své ^t30 h.: jako na ^a Iz 2:10 ^b Jb 14:13 ^c Iz 10:5; Iz 13:5; Iz 30:27; Na 1:6
• 21Neboť hle, Hospodin vychází ze svého místa,^a aby navštívil^b obyvatele země za jejich vinu. Země odhalí^c svou prolitou krev^d a nebude již zakrývat své zavražděné. ^a Mi 1:3 ^b Iz 23:17; Iz 27:1* ^c Pl 4:22 ^d Ez 7:23; Jl 4:21; L 11:50 – L 11:51