Izajáš – kapitola 37

 

1 I stalo se, když to král Chizkijáš uslyšel, že roztrhl své roucho, zahalil se pytlovinou a vešel  do  Hospodinova domu.

• Chizkijášova reakce byla naprosto „příkladná“ – čelím hrozivé situaci. která je daleko nad mé síly a schopnosti. Dám najevo své zoufalství a v pokoře vyhledám Boha.
• Co může být lepšího a účinnějšího? Proboha proč lidé tuto metodu nepoužívají častěji?

2 A poslal Eljakíma, který byl nad domem, písaře Šebnu a starší z kněží zahalené do pytloviny k proroku Izajášovi, synu Amósovu.

• Pokořili se i ostatní hodnostáři.
• Prorok Izajáš měl zjevně dobrou pověst – na tom, že je opravdovým Božím prorokem, panovala shoda.
• V kritické situaci, kdy jde člověku o život, nevyhledá nějakého duchovního „hochštaplera“.

3 Řekli mu: Toto praví Chizkijáš: Tento den je dnem soužení, trestu a znevážení, protože děti se přiblížily k vyjití, ale není síla ku porodu.

• Král přirovnal situaci obklíčení k porodu, který je již na spadnutí, ale rodička je příliš vyčerpaná, aby dokázala zatlačit.
• Král tím asi chce vyjádřit, že on a jeho národ již nemají kapacitu na to, aby pro svou záchranu cokoliv udělali.
• Nazývá situaci  dnem soužení, trestu a znevážení: Všechno je pravda. Soužení je veliké a vrchní číšník Hospodina znevažoval až až.
• Šlo ale také o Boží trest? Chizkijáš byl přece dobrým a zbožným králem. V širším kontextu Starého zákona jsou vojenské hrozby často interpretovány jako nástroje Boží kázně nebo trestu. Izajáš před Božími tresty sám opakovaně varoval. Je ale možné, že v tomto případě o Boží trest nešlo a král tak situaci interpretuje tak, jak je zvykem, „ze setrvačnosti“. Pokazit se tím mnoho nedá – pokoru a sebezpytování je obtížné přehnat.

4 Snad Hospodin, tvůj Bůh, uslyší slova nejvyššího číšníka, kterého jeho pán, asyrský král, poslal, aby hanobil živého Boha, a pokárá ho za slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. Pozdvihni tedy modlitbu za ostatek, který se tu nachází. 

• Král zvláště upozorňuje na číšníkovu aroganci a na rouhání vůči Hospodinu.
• Prosí proroka o modlitbu.
• Připomíná, že Izraelců už zůstalo málo.

5 Otroci krále Chizkijáše přišli tedy k Izajášovi 6 a Izajáš jim řekl: Toto řekněte svému pánu: Toto praví Hospodin: Neboj se slov, která jsi slyšel, jimiž mi služebníci asyrského krále utrhali. 

• Boží reakce byla okamžitá. O utrhání vůči Sobě samozřejmě dobře věděl.
• Krále uklidňuje, že není důvod se bát.
• Bůh se ujímá problému – pokud se nám tohoto podaří dosáhnout, máme vyhráno.

7 Hle, dávám do něj ducha, že když uslyší zprávu, navrátí se do své země a nechám ho v jeho zemi padnout mečem. 

• Boží zásah je jednoduchý, přitom rafinovaný a účinný. Izraelci ani nemuseli hnout prstem.
• Kde najednou byla číšníkova arogance?

8 Když se nejvyšší číšník vrátil, nalezl asyrského krále, jak bojuje proti Libně. Slyšel totiž, že odtáhl od Lakíše. 9 Asyrský král uslyšel o kúšském králi Tirhákovi: Vytáhl, aby s tebou bojoval. Když to uslyšel, poslal k Chizkijášovi posly se slovy: 

• [V roce 701 př. Kr., kdy se to událo, byl vlastně princem; králem se stal až r. 690. Ovšem v době napsání této části Iz (ne dříve nežli v r. 681) bylo přirozené o něm mluvit již jako o králi];
• O co šlo? Vrchní číšník velel části asyrského vojska, která obléhala Jeruzalém. Asyrský král Sancheríb zatím s ostatním vojáky dobýval judská města – dobyl Lakíš a bojoval proti Libně.
• Kúšský král Tirhák byl historicky faraon Taharqa, vládce Kúše / Núbie a Egypta.
• Judsko na Egypt proti Asýrii do určité míry spoléhalo (i když Izajáš před tím varoval). Judsko jako malé království strategicky „kličkovalo“ mezi dvěma sousedními veleříšemi.
• Zda Tirhákovo tažení bylo skutečné nebo šlo pouze o zvěst o něm, není údajně zcela jasné.
• Nicméně Asyřané si nemohli dovolit mít své vojsko rozmístěné po celém Judsku – muselo se sjednotit a na případný egyptský útok se připravit.

10 Toto řekněte judskému králi Chizkijášovi: Ať tě tvůj Bůh, v něhož doufáš, nepodvádí slovy: Jeruzalém nebude vydán do ruky asyrského krále.

• Vrchní číšník správně předpokládal, že stažení asyrského vojska si budou Izraelci vykládat jako Boží zásah. Muselo ho to neskutečně „štvát“. Chtěl na to konto alespoň „vypustit několik jedovatých slin“.

11 Hle, sám jsi slyšel, jak naložili asyrští králové se všemi těmi zeměmi, že je zcela vyhladili. A ty bys byl vysvobozen? 12 Bohové těch národů, jež moji otcové zničili — bohové Gózanu, Cháranu, Resefu a synů Edenu, kteří byli v Telasáru — je snad vysvobodili? 13 Kde je král Chamátu, král Arpádu a král města Sefarvajim, Heny a Ivy?

• [město v sev. Mezopotámii, kam některé Izraelce Asyřané přestěhovali] 
• [město mezi Cháranem a řekou Eufrat] 
• [stát Bit Adini, umístěný mezi řekami Eufrat a Balik] 
• Číšník se alespoň chlubí všemi dosavadními úspěchy.
• A neopomíná zdůraznit, že všechny tyto národy měli své bohy, kteří jim ale nebyli schopni pomoci.

14 Chizkijáš vzal dopis od poslů a přečetl ho. Pak Chizkijáš vstoupil do domu Hospodinova a rozprostřel ho před Hospodinem. 

• TM: svitky; LXX; Tg: svitek (tomu odpovídá i suffix sg. u obou sloves); 
• srv. pokrytecké rozprostírání dlaní;
• Číšník tedy napsal dopis – tentokrát nekřičel z pod hradeb.
• Tohle místo miluji – rozprostřít před Hospodinem informace o neřešitelných problémech, ve kterých se nacházím, je ten nelepší způsob. Často to tak dělám: „Naskládám“ před Boha informace o své momentální situaci. Podívej se na to Bože. A na tohle a na tohle. To všechno mám řešit a nevím, jak.

15 Chizkijáš se modlil k Hospodinu:

• Modlil se nad rozloženými lejstry.

• 16Hospodine zástupů, Bože Izraele, sedící^a na cherubech,^b ty jediný jsi Bůh všech království země; ty jsi ⁽učinil nebesa i zemi.^)c a Ž 2:4 ^b 1S 4:4 ^c Jr 32:17; Ž 115:15
• 17Nakloň, Hospodine, své ucho^a a slyš; otevři, Hospodine, své oči^b a pohleď!^c Slyš všechna Sancheríbova slova, která vzkázal, aby hanobil živého Boha. ^a Neh 1:6; 2Kr 19:16; Ž 31:3; Da 9:18 ^b 1Kr 8:52 ^c Iz 63:15; Pl 1:9; Pl 1:20; Jb 10:15; Da 9:18; Ž 25:18n
• 18Hospodine, asyrští králové všechna ta království^t7 i jejich území opravdu^a zpustošili^b t7 n.: národy (dle 2Kr 19:17); h.: ty země ^a Rut 3:12 ^b Ez 6:6
• 19a jejich bohy uvrhli do ohně, protože to nejsou bohové,^a nýbrž ⁽dílo lidských rukou, dřevo a kámen^)b — proto je zničili. ^a Jr 2:11 ^b Dt 4:28
• 20A teď, Hospodine, náš Bože, zachraň^a nás z jeho ruky,^b aby všechna království země poznala, že ty, Hospodine, jsi jediný.^t8 t8 var.: + Bůh ^a Iz 33:22; Ž 106:47; Ž 3:8 ^b Iz 36:20
• 21Izajáš, syn Amósův,^a vzkázal Chizkijášovi: Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Modlil ses ke mně ohledně asyrského krále Sancheríba. ^a Iz 37:2; Iz 38:1
• 22Toto je slovo, které o něm řekl Hospodin: Pohrdá^a tebou a posmívá se ti panna, dcera sijónská, potřásá^b nad^t9 tebou hlavou dcera jeruzalémská. ^t9 h.: za / po ^a Př 1:7srv ^b Pl 2:15; Ž 44:14; Jr 18:16v!
• 23Koho jsi hanobil^a a komu jsi utrhal?^b Proti komu jsi pozvedl ⁽hlas?^c Vysoko jsi pozdvihl oči^d proti Svatému Izraele.^)t10 t10 n.: hlas a vysoko pozdvihl oči? Proti Svatému Izraele! ^a Nu 15:30 ^b Iz 37:6 ^c Nu 11:1srv; Nu 11:4 ^d Iz 10:12; Př 30:13srv; Ž 133:1::
• 24Skrze své otroky jsi hanobil Panovníka a řekl sis: S množstvím svých vozů jsem vytáhl na výšiny hor, do nejvzdálenějších částí Libanonu; pokácel jsem jeho vysoké cedry, jeho nejlepší cypřiše; vstoupil jsem do jeho nejzazší výše, do jeho úrodné lesní zahrady.
• 25Já jsem vykopal studny^t11 a pil jsem vodu, chodidly svých nohou jsem vysušil všechny egyptské^t12 řeky.^v13 t11 n.: + v cizích zemích; tak Qu a 2Kr 19:24 ^t12 méně obvyklý (srv. Iz 7:18; Iz 19:6; Mi 7:12†) h. výraz (Mácór) pro Egypt (obvykle Micrajim) ^v13 [n~: nezastavily mě pouště ani řeky (bohorovné vychloubání , srv. Iz 11:15; Iz 44:27)]
• 26Cožpak jsi neslyšel, že jsem to již dávno připravil, před dávnými časy jsem to vytvořil? Nyní to naplňuji: Nastalo^t14 pustošení, opevněná města se hroutí v hromady kamení.^a t14 n. (většina překl.): jsi nástrojem ^a Iz 25:2; Jr 9:10
• 27Jejich obyvatelé byli bezmocní, vyděšeni a zahanbeni, byli jako polní zeleň^a a zelené býlí, jako tráva^b na střechách a pole^t15 sežehnuté ⁽východním větrem.^)t16 t15 var.: spálené obilí; srv. //2Kr 19:26 ^t16 dle var.; TM: obilí dříve než dozraje (h. před tváří stojícího obilí) ^a Jr 12:4 ^b Iz 40:6nn; Ž 90:5 – Ž 90:6
• 28Tvé bydlení,^t17 tvé vycházení i vcházení^a znám, také tvé běsnění proti mně. ^t17 n~: Vím, kde bydlíš (Jr 9:5; Zj 2:13); / kdy sedíš, vyjdeš i vejdeš; Ž 139:2 ^a Joz 14:11; 1S 18:16
• 29Protože tvé běsnění proti mně a tvá sebejistota^a vystoupila do mých uší, vložím ti kruh do nosu^v18 a uzdu do tvých pysků a odvedu tě zpět cestou, kterou jsi přišel. ^v18 [Asyřané často vodili zajatce tímto způsobem; (Esarhaddonův reliéf ukazuje takto egyptského Tirhaka a tyrského Baalu); srv. 2Pa 33:11; Ez 19:4] ^a Iz 10:12
• 30A toto ti bude znamením:^a Tento rok se bude jíst to, co vyroste samo,^t19 v druhém roce to, co z toho ještě vyroste, a ve třetím roce ⁽zasévejte a sklízejte, vysazujte vinice a jezte^)t20 jejich ovoce.^b t19 srv. Lv 25:5; [dle toho Sancheríb přitáhl v březnu až dubnu – zničil či zkonfiskoval úrodu – a odtáhl pozdě na podzim (v říjnu), takže se nestačilo zasít jako obvykle] ^t20 [čtyři imperativy zdůrazňují jistotu obnovy a pokoje]; var. (Qu – jako zaslíbení): budete zasévat a sklízet, vysazovat … jíst ^a Iz 20:3; Iz 38:7 ^b Iz 36:16srv::
• 31A ostatek — ti z domu judského, ⁽kteří vyváznou^)t21 — se opět hluboko^t22 zakoření a ponese ovoce vzhůru, ^t21 h. únik; //10,20 ^t22 h.: dolů
• 32neboť z Jeruzaléma vyjde ostatek^a a z hory Sijón ti, kteří vyváznou: Horlivost Hospodina zástupů to učiní.^b a Iz 28:5; Jr 6:9* ^b Iz 9:6; Iz 42:13
• 33Proto toto praví Hospodin o asyrském králi: Nevejde do tohoto města, ani šíp tam nevystřelí, nevyjde proti němu se štítem ani proti němu nenavrší násep.^a a Jr 6:6::; 2S 20:15
• 34Cestou, kterou přišel, se vrátí, a do tohoto města nevejde, je Hospodinův výrok.
• 35Budu tomuto městu štítem,^a abych je zachránil kvůli sobě^b a kvůli svému otroku Davidovi.^c a Iz 31:5; Iz 38:6 ^b Iz 43:25; Iz 48:9; Iz 48:11; Ez 36:22 ^c 1Kr 11:12; 1Pa 17:19
• 36Tehdy^t23 vyšel Hospodinův anděl a pobil^a v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc mužů.^t24 Když lidé časně ráno vstali, hle, ti všichni byli ⁽dočista mrtví.^)t25 t23 srv. 2Kr 19:35: Oné noci ^t24 naplnění proroctví: Iz 10:33 – Iz 10:34; Iz 30:31; Iz 31:8 ^t25 h.: mrtvými mrtvolami; n~.: všude samá mrtvola ^a Ex 12:12; 2S 24:16
• 37A asyrský král Sancheríb odtáhl, šel, vrátil se a pobýval v Ninive.^a a Gn 10:11; Jon 1:2; Na 1:1
• 38I stalo se, když se klaněl v chrámu^v26 svého boha Nisrocha,^v27 že jeho synové Adramelek a Sareser^v28 ho zabili mečem a sami unikli do země Ararat.^a Po něm se stal králem jeho syn Esarchadón.^t29 v26 [dvacet let poté, co se Chizkijáš v H. chrámu modlil (v. 1.14), Sancheríb byl v chrámě svého boha zabit] ^v27 [jinak neznámý bůh; vědci se domnívají, že jde o Nusku, uctívaného v Nippur; jiní navrhují Marduka] ^v28 [asyrské záznamy neuvádějí jméno, pouze vypovídají, že byl zabit rukou svého syna] ^t29 [vládl 681-669; Ezd 4:2] ^a Gn 8:4; Jr 51:27