1 Bél klesl, Nebó se sklání; jejich modlářské zpodobeniny byly na zvěři a na dobytku. (Vaše zavazadla jsou naložena — břemeno pro vyčerpané zvíře.)
- [bůh učení a psaní, Mardukův syn];
- n.: Břemena, která nosíte, jsou náklad k vyčerpání.
- Bél klesl, Nebó se sklání: jde o babylónské bohy, zřejmě o jejich hlavního boha Marduka a jeho syna, boha moudrosti a písařů.
- Tito babylónští bohové se sklánějí, tedy jejich moc klesá, padají z piedestalů, sklání se před Hodpodinem.
- Bodejť by ne, vždyť jde pouze o ubohé modlářské zpodobeniny – tedy lidské výtvory v podobě soch nebo obrazů.
- Tyto modly jsou pak převáženy na transportních zvířatech.
- Jde o artefakty těžké a obtížně přemístitelné – jejich transport je pro všechny vyčerpávající (babylónské modly musely být velké, vážící mnoho metráků).
- Bůh Izraele tedy ironicky říká: „Podívejte, vaše božstva se nedokážou ani sama pohybovat, musí být nošena jako zavazadla. A vy jim přesto důvěřujete?“
2 Sklonili se a společně klesli, nemohli zachránit své břemeno a oni sami odešli do zajetí.
- Pokračují opovržlivá vyjádření vůči babylónským modlám: Jejich převážení vysílí transportní zvířata a při porážce Babylona budou jeho modly uneseny do ciziny.
3 Poslouchejte mne, dome Jákobův a celý pozůstatku domu izraelského, kteří jste nadnášeni od svého početí, kteří jste nošeni od svého zrodu.
- h.: / od břicha, h.: z / od lůna;
- Hospodin je od model naprosto odlišný – je tak mocný, že svůj národ i každého svého jednotlivce nadnáší a nosí od samotného narození.
- Nadnášení a nesení není úplně totéž.
- Můžeme si pomoci obrazem dítěte, které putuje se svým otcem – v různých fázích cesty se k němu otec chová různě: někdy ho nechá jíti samotné, někdy ho podpírá nebo mu nese batoh, jindy ho úplně vezme na ramena.
4 Až do vašeho stáří (jsem tu já,) až do šedin vás já ponesu. Já jsem udělal a já pozvednu, já budu nést a zachráním!
- Až do vašeho stáří (jsem tu já,) až do šedin vás já ponesu: Bůh nás nese a nadnáší od narození a až do hlubokého stáří, resp. do smrti. Děti i senioři někdy nesení potřebují.
- Jsem tu já až do vašeho stáří je pěkný obrat: „Když něco potřebuješ, jsem zde, jsem k dispozici. Když nebudeš zvládat, přijdu a pomůžu ti“.
- Já jsem udělal a já pozvednu, já budu nést a zachráním! Jste moje stvoření, já jsem vás udělal a já se postarám i nadále – budu vás provázet životem a zasáhnu i v kritických situacích.
5 Ke komu mne připodobníte a komu mne postavíte na roveň, ke komu mne přirovnáte, abychom si byli podobni?
- Já, Hospodin jsem s nikým a ničím nesrovnatelný.
6 Vytřásají z měšce zlato a na vahadle váží stříbro. Najmou zlatníka, aby z toho udělal boha, a pak se rozprostírají tváří k zemi a klaní se.
- Situace je naprosto absurdní – lidé si platí za to, že jim někdo udělá bohy, které by mohli uctívat.
7 Zvednou ho na ramena, nesou ho a položí ho na místo. Zůstane stát, ze svého místa se neodebere. I když k němu bude někdo úpěnlivě volat, on neodpoví, z jeho soužení ho nezachrání.
- Jde o podobný text jako ve 44. kapitole: Prorok popisuje absurditu situace modlářů – po všem úsilí a nákladech vynaložených na výrobu modly je výsledek žádný, naprosto nulový.
8 Pamatujte na to) a buďte pevní, vezměte si to k srdci, vzpurníci!
- n.: Připomínejte si to;
- n.: zmužilí; ($)
- Připomínejte si tyto skutečnosti (velikost Boží versus prázdnota model) – když nad nimi budete rozvažovat, upevní to vaši víru a váš vztah k Bohu.
- Bůh přitom Izrael oslovuje „vzpurníci“ – kvůli tomu, že se svému Stvořiteli a Bohu vzpouzeli.
9 Pamatujte na ty první věci odedávna, protože já jsem Bůh (a jiného není, Bůh, a) není nikdo jako já.
- n.: od věčnosti;
- n.: a není jiný Bůh;
- Na jaké první věci odedávna mají Izraelci pamatovat? Zřejmě na stvoření a na povolání Izraele – z historie jasně vyplývá, že vše je o Hospodinu, o ničem a nikom jiném.
10 Od počátku oznamuji budoucnost a od dávnověku, co se ještě nestalo. Říkám: Můj plán se naplní a každé své přání vykonám.
- h.: konec;
- Hospodin má věci promyšlené od minulosti až do budoucnosti. Má ohledně světa a svůj plán a nikdo Mu nezabrání v jeho realizaci. Bůh je svrchovaný.
11 Volám dravce od východu, muže podle svého úradku z daleké země. Ano, promluvil jsem, a také to naplním. Připravil jsem to, a také to učiním.
- n.: dobyvatele; h.: dravého ptáka; [míněna rychlost a síla dravce;
- K.: jeho úradku;
- n.: Zformoval;
- Prorok se vrací ke králi Kýrovi (Kýrus II. Veliký) – nazývá ho dravcem od východu, mužem podle svého úradku, mužem z daleké země. Jak již víme, Kýros se v budoucnosti měl stát Božím nástrojem k osvobození svého národa.
- Dravec je symbolem rychlosti, moci a drtivého útoku – nečekaně přilétá z dálky a poráží mocné impérium (Babylon). Ale ne ze své vůle, nýbrž proto, že ho povolal Hospodin.
- Co Hospodin řekne, to se stane. Na rozdíl od modlářských bůžků, kteří „jsou neseni a mlčí“, Hospodin mluví a jedná.
- Kontrast s předcházejícími verši je jasný: Modly jsou pasivní a těžké, kdežto Bůh je aktivní, mocný a věrný – má plán a umí ho provést.
12 Poslouchejte mne, vy tvrdohlavci, vzdálení od spravedlnosti.
- h.: mocného srdce (tzn. svéhlaví, zatvrzelí);
- někteří chápou ve smyslu: záchrana / vítězství;
- Před chvíli Bůh nazýval svůj lid vzpurníky, nyní přidává další dvě drsná oslovení: tvrdohlavci a vzdálení od spravedlnosti. Tedy lidé, kteří jsou obtížně korigovatelní a špatně rozlišují, co je správné a co ne.
13 Přiblížil jsem svou spravedlnost, nebude daleko a má záchrana se neopozdí. Dám záchranu na Sijónu a pro Izrael svou slávu.
- někteří chápou ve smyslu: záchrana / vítězství;
- Hospodin zřejmě opět hovoří o Kýrovi – hovoří o správně načasované záchraně a o spravedlnosti, což se mohlo týkat (a ve čtenářích zvláště rezonovat) v době babylónského zajetí.
- Připomeňme si časovou osu:
- 740–700 př. n. l. (Izajáš prorokuje) → 722 (pád Samaří – Asyřané) → 701 (Senacherib obléhá Jeruzalém) → 586 (pád Jeruzaléma – babylonské zajetí) → 539 (Kýros dobývá Babylon) → 538 (Edikt Kýra – návrat domů).