Po krátké kapitole následuje dlouhá
1 Nuže, budu zpívat svému milému (píseň mého milého) o jeho vinici: Můj milý měl vinici (na úrodném vrchu.)
- n.: píseň své lásky / svou něžnou píseň
- h.: v rohu (tj. v kopci tvaru rohu), synu oleje / tučnosti (tzn. úrodnost).
- jde o píseň lásky. Izajáš na ní bude vysvětlovat některé aspekty vztahu Boha ke svému lidu
- Bůh má svůj lid opravdu rád. Je do něj zamilovaný jako milý do své dívky. O to více jej pak bolí zrada a nulová snaha o spolupráci
2 Zkypřil ji, vybral z ní kamení, vysadil ji vybranou révou; vystavěl uprostřed ní věž a také v ní vytesal lis. Očekával, že vydá hrozny, ale vydala (páchnoucí bobule.)
- n.: Obkopal / Vykopal kolem ní příkop (LXX: oplotil);
- n~: divoké hrozny
- podobenství má rychlý spád. Rychle se dozvídáme, o co jde:
- majitel měl svou vinici rád
- věnoval se jí více, než dostatečně, v péči o ni nic nezanedbal
- přesto úroda byla obrovským zklamáním
3 A teď, obyvatelé Jeruzaléma a muži judští, jen suďte mezi mnou a mou vinicí.
- majitelem vinic je Bůh, vinicí je Izrael. To pochopí každý. A každý podle elementárního smyslu pro spravedlnost je schopen rozsoudit, kdo je v právu — jsou očekávání majitele oprávněná a přiměřená nebo ne?
- vy jste tou vinicí, muži Judští a Jeruzalémané! Tak co mi na to řeknete? Jsem z vás zklamán – je mé zklamání oprávněné?
4 Co ještě se mělo udělat pro mou vinici, co jsem v ní neudělal? Proč, když jsem očekával, že vydá hrozny, vydala páchnoucí bobule?
- zanedbal jsem něco ohledně vás? Řekněte mi, co. Řekněte něco na svou obranu. Proč se chováte, jak se chováte?
- byla moje očekávání ohledně vás neadekvátní?
5 A teď vám chci oznámit, co učiním se svou vinicí: Odstraním její plot a přijde vniveč, zbořím její zeď a bude k pošlapání.
- nic relevantního na obranu samozřejmě nezaznělo, ani zaznít nemohlo
- možná se jednou podobným způsobem Bůh zeptá každého člověka – existuje něco, co jsem ohledně tebe zanedbal? A odpověď každého na této planetě bude znít:: Ne, nic mi nebránilo, abych tě následoval, případně: Nic mi nebránilo, abych přinesl plody
- mohla by zaznít námitka: Má Stvořitel právo vyžadovat od svého stvoření plody (od lidí)? Odpověď zni: Ano, má. Stvořitel má od svého stvoření nárok na adekvátní „úrodu“
- Stvořitel nyní přechází přímo k otázce trestu. Co s takovou vinicí? Co je adekvátním dalším krokem? Jak má Stvořitel reagovat na své zklamání?
- především jde o ztrátu ochrany (odstranění zdi a zboření plotu): Jak víme z Jóba, Bůh svůj lid obehnal zdí, tedy chrání jej před nepřízní okolí i před útoky zlého. Prvním Božím krokem po zažitém zklamání je odstranění ochrany
- je to logické – proč věnovat úsilí něčemu neužitečnému? Proč do toho nadále investovat?
- když se otázka postaví takto, zní odpověď navýsost logicky – nikdo rozumný by nebyl ochoten věnovat úsilí něčemu nebo někomu kdo je k ničemu či dokonce ve vzpouře
- vyvstává otázka: Proč potom lidé automaticky očekávají, že Hospodin se jimi bude donekonečna zabývat, když oni na Něj zvysoka kašlou? (srv. vtip v sekci Články)
- Bůh ani nemusí proti lidem aktivně zasahovat (trestat je), stačí odstranit ochranu – destrukce přijde sama. Následuje automaticky (přijde vniveč, bude pošlapána)
- vyvstává další otázka: Proč lidé automaticky očekávají, že svět vůči nim bude „neutrální“ a „nechá je“ bez problémů žít jejich životy bez toho, aby se ohlíželi na Boha nebo na ďábla?
- toto je zásadní a osudový omyl mnoha lidí: Mají pocit, že když budou „dobře žít“, nebudou „dráždit“ Boha ani ďábla, mají zaručeno, že se jim bude dobře dařit a svět je „nechá na pokoji“
- „bohužel“ svět takto nastaven není, jakkoliv se nám to líbí nebo nelíbí. Rodíme se „na frontu“. Může se nám to nelíbit, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat (Cimrman)
- bez Boží ochrany jsme ztraceni, jsme mrtví
- napsané výše platí jen do určité míry. Pro lidi ve světě jsou karty rozdány jinak, jsou na ně kladeny nároky menší, není od nich očekávána až taková úroda
- naše slovo o vinici je určeno pro Boží lid, míří „do vlastních řad“, týká se vinice Boží, vyvoleného židovského národa, potažmo novozákonní církve
6 Určil jsem ji ke zkáze: Nebude prořezávána ani pleta a vyroste na ní trní a bodláčí; oblakům přikáži, aby na ni nesesílaly déšť.
- přestanu se o svůj lid starat
- z podobenství tedy dále vyplývá, kromě ochrany Boží lid nezbytně potřebuje průběžnou „údržbu“ či kultivaci
- každé dítě, každý člověk jsouce ponecháni bez výchovy samým sobě končí v rozvratu a degeneraci. Průběžná péče je nezbytná
- déšť je obvykle obrazem Božího Ducha, v tomto případě ale též obrazem dodávky vnějších zdrojů nezbytných pro život. Přestanu se svému lidu starat o fyzické zaopatření, o úrodu.
- z řečeného jasně vyplývá, že za „normálních“ okolností se Hospodin o svůj lid stará. Odejmutí péče a zdrojů je anomálie
- z hlediska NZ církve by Boží trest za neplodnost církve spočíval v:
- odejmutí duchovní ochrany (vydání na pospas ďáblu a světu)
- odejmutí Boží výchovy
- odchodu Svatého Ducha
7 Vždyť vinicí Hospodina zástupů je dům izraelský a muži judští jsou sadbou jeho potěšení. Čekal na právo, a hle — bezpráví, na spravedlnost, a hle — křik.
- n.: jeho hýčkanou sadbou;
- n.: prolévání krve; HL, $; (dvě dvojice velmi podobně znějících slov: mišpát. – miśpáh a cedáqâ – ce‘áqâ)
- vysvětlivky k podobenství:
- vinice = Izraelci (Boží lid, Jeho vlastnictví
- oblíbená sadba = Judejci. (Muži, od nichž se očekává, že z nich něco dobrého bude)
- očekávaná úroda = právo a spravedlnost
- skutečná úroda = bezpráví a křik
- v jakém smyslu je opakem spravedlnosti křik? Zřejmě se lidé u soudu místo hledání pravdy překřikují, ten, kdo křičí nejvíce, vyhrává apod.
8 Běda těm, kteří připojují dům k domu, přibližují pole k poli, až už není místo a zůstáváte v zemi bydlet sami.
- [dále jsou uváděny příklady nepravostí]
- tedy seznam toho, čím se Boží lid/vinice proviňuje. Příklady nejhorších věci, které dělají
- číslo jedna: scelování polí a domů. Zřejmě nějaká forma zániku malých hospodářství a rodinných firem, pohlcování malých velkými, monopolizace, vytěsňování či likvidace drobné konkurence. Případně likvidace střední třídy či něco podobného
- tyto trendy jsou patrné i v dnešní době – řetězce pohlcují či likvidují malé obchody, velcí zemědělci malé, velké firmy malé, dochází k fúzím, globalizaci, roste moc nadnárodních firem, apod. Vyvstává tedy otázka, zda jsou tyto trendy totožné se zde pojmenovaným zlem
- vyloučit to nelze – koncentrace moci do rukou velkých firem je značná. Čím je stát decentralizovanější, tím je svobodnější. V naší společnosti jsou občané na státu a velkých firmách závislí a tím mu více vydaní do rukou
- jde ale o složité politické téma – domnívám se, že kapitalismus je nejlepším společenským systémem, nicméně není pochyb, že jeho současný vývoj vykazuje některé znepokojivé rysy
9 (Slyšel jsem Hospodina) zástupů: Jistě mnohé domy zpustnou, i veliké a hezké domy budou bez obyvatel.
- h.: V mých uších Hospodin …;
- za toto scelování bude následovat trest – zřejmě v podobě krachů a opouštění domů
- i v dnešní době není vzácné, že když dochází k ekonomickým otřesům, zůstávají i pěkné domy bez obyvatel – srv. „prasknutí ekonomická bubliny stran hypoték na nemovitostí v USA v r. 2008 či opuštěné domy v průmyslových zónách v Číně
10 Neboť deset jiter vinice vydá jeden bat a chómer zrna vydá éfu.
- [(h.: spřežení) míra půdy, jakou zorá jedno spřežení za den (asi 0,4 ha)]
- [rozuměj: bat vína; bat – objemová míra (cca 36 l; podle rabínských spisů cca 20 l)]
- [1 chómer = 10 éf i batů; tj. úroda je desetkrát menší než bylo zaseto!]
- důsledkem toho scelování půdy budou tedy mizerné výnosy. Ti, kdo zažili socialistické zemědělství, o tom vědí svoje
- je to Boží trest na nerespektování jeho vůle nechávat hospodářství fragmentované s prostorem pro další
11 Běda těm, kteří vstávají brzy ráno a shánějí pivo, těm, kdo za soumraku prodlévají, až je víno rozpálí.
- dalším problémem Božího lidu je alkoholismus. Možná spíše poživačnost, hedonismus.
- hned ráno se napít potřebují závislí alkoholici, ale také lidé, pro které je život jen velká „jízda“, kteří jdou z párty do párty
- víme, že Hospodin nevyžaduje od svých následovníků abstinenci, alkohol legitimizoval – koneckonců Ježíš byl „piják vína“ a zázračně ho vytvořil mnoho hektolitrů
- když ale zvážíme, jak rizikový alkohol je a že dokáže být metlou celých rodin, komunit i národů, je zodpovědnost, kterou nám Bůh dává do rukou, opravdu velká
- a nadužívání alkoholu, jak vidíme, bylo jedním z důvodů k těžkým trestům
12 Na jejich hostinách je lyra a harfa, tamburína a flétna i víno, ale na Hospodinovy skutky nehledí a dílo jeho rukou nevidí.
- zde skutky soudu ; jinde činy stvoření či záchrany
- jinak řečeno: zábava, v tom jsou dobří, to jim jde
- ale na Hospodina kašlou. Neřeší jej, nezajímají se, nehledají vysvětlení pro to, co se děje kolem
- i když na oslavách v zásadě není nic špatného, taková ignorance a lhostejnost mohou mít katastrofální důsledky pro celý národ
13 A tak bude můj lid vystěhován pro nedostatek poznání, (jeho vážení lidé budou hynout hladem) a jeho dav bude vyprahlý žízní.
- h.: jeho sláva – muži hladu; var.: … – mrtví z hladu
- trestem je vystěhování národa, tedy něco hrozného. Podobné přesuny dělal Stalin, kdy přesouval celé národy (typický krymští Tataři, ale mnoho dalších).
- představa, že by se např. všichni Češi museli vystěhovat někam na Sibiř, je zajisté děsivá
- kromě vystěhování národ bude potrestán hladem a žízní – což se samozřejmě během vystěhování děje poměrně „běžně“ (např. při pochodech smrti)
- co bylo příčinou takových hrůz? Vlastně nic zase až tak hrozného, „pouhý“ nedostatek poznání: lid nechápe souvislosti, neinterpretuje dobře realitu. Neví o Bohu, o Jeho jednání, event. Jej podceňuje. Nebere v potaz Boží názory
- pokud zvážíme, že z příčin hrozícího zániku Izraele byly zatím zmíněny „pouze“ kyselé ovoce (nespravedlnost), „monopolizace“ zemědělství a ekonomiky a hédonismus, musíme se zamyslet i nad situací naší země – jak si na tom stojíme před Hospodinem? Zajisté nepříliš dobře. A o dostatečném poznání či správné interpretaci naší národní situace také nemůže být ani řeči
- pokud bychom zvažovali, že analogií Izraele je ne celý národ (který s Bohem žádnou smlouvu nemá), ale církev jako Boží lid, mohlo by být hodnocení o něco lepší, ale problémy ve všech oblastech by se jistě našly
14 Proto podsvětí rozevřelo svůj chřtán a bezmezně otevřelo svá ústa a důstojnost Jeruzaléma i jeho dav, jeho hukot i jásání do něho sestoupí.
- h.: nádhera; n~: šlechta; sláva;
- h.: + suffix f. (míněn Jeruz. nebo Juda)
- h.: i ten, kdo jásá (h.: jásavý)
- běžný kypící život velkoměsta skončí. Žádné zvuky aut, lidí, dětí, jen mrtvé ticho
15 (Shrbí se člověk a ponížen bude muž) a oči povýšené budou sníženy,
- nejhorší je, že při tom všem jsou lidé ještě arogantní – vůbec nic nechápou, chovají se otřesně a stále přitom mají pocit, že jsou „mistry světa“
- nechápou, že stojí jen krok od zániku, že jim smrt klepe na dveře. Tančí na hraně útesu aniž o tom vůbec mají ponětí a přitom jsou stále pyšní
- nejen pyšní, ale ještě náboženští, což je zvláště odpudivá kombinace
- to ale skončí: arogantní nafoukanci a mudrlanti budou zabiti či vedeni v průvodu zajatců do dalekého neznáma. Kde bude jejich chlubení? Kde jejich „dokonalá selfie“ a vypasená či vysportovaná těla? Kde zahraniční dovolené, kde auta, kde milenci a milenky, kde mobily a televize? Kde jejich duchovní guru?
16 Hospodin zástupů bude vyvýšen v soudu a svatý Bůh bude posvěcen v spravedlnosti.
- [tj. ve vykonávání soudu a spravedlnosti se ukáže Boží velikost a svatost]
- věci budou postaveny do správných proporcí; bude zjeveno, jak se vše doopravdy má. Jak situaci vidí Bůh. Nafoukaní sebejistí lidé budou souzeni a každému bude jasné, za co
17 Beránci se budou pást (jako na) svých pastvinách a pustiny (po vykrmených kusech budou spásat příchozí.
- var. syr.: na
- h.: tučných / krmných dobytčatech
- n.: pobývající jako cizinci.
- var.: budou spásat krmné ovečky a kůzlata.
- vaše majetky budou pustnout nebo je budou užívat ti, kdo vaše opuštěná města a vesnice zaberou po vás
- (jak zoufale vypadají vysídlené oblasti máme představu, protože známe situaci vysídleného pohraničí po vyhnaných Němcích)
18 Běda těm, kdo táhnou vinu provazy klamu a jako popruhem u vozu hřích,
- následuje řada „běda“ – tedy věcí, které Hospodin z duše nenávidí a které bude trestat
- táhnou vinu provazy klamu a jako popruhem u vozu hřích: taženy jsou dvě věci – vina a hřích. Tedy provinění proti Bohu, odchýlení se od Jeho vůle.
- táhnout zřejmě znamená je dělat, mít je stále při sobě, nemoci se jich zbavit. Snad má obraz navodit představu vozu plného harampádí a hnusu, který s sebou vláčíme životem. Případně těžkého batohu viny.
- snad něco jako ve filmu Mise, kde jezuitský mnich s sebou táhne do pralesa vak naplněný zbrojí jako pokání za zabití svého bratra. Posléze ho odhazuje ve chvíli, kdy přijme od Boha odpuštění
- břemeno viny mnoho lidí tíží a touží jej odložit
- provazy klamu by v tom případě mohly být lži o tom, že dosáhnout odpuštění „až takových“ vin není možné
- je ale možné (dle mého názoru pravděpodobnější), že v tomto případě se hovoří spíše o situaci, kdy si lidé svou vinu vůbec neuvědomují – klamou sami sebe (a jsou klamáni ďáblem a druhými), že žádnou vinu nemají. Přesto ta je stále s nimi, stále jim visí za zády, oni si namlouvají, že je s nimi vše v pořádku
- s hříchem je to podobné – táhnou své hříchy s sebou životem jako vůz plný fekálií, přičemž o tom nemají ani ponětí.
- pohled z duchovního světa na nás lidi musí být nekonečně smutný: nafoukaní arogantní nastrojení lidé se producírují světem, navzájem se jeden před druhým „natřásají“ vůbec nevidíce vozy hnoje, které za sebou všichni táhnou a vůbec necítíce jejich smrad (podobných obrazů jsou plné též Bunyanova Cesta poutníka a Komenského Labyrint)
- taková byla duchovní situace Izraele, ale nepříliš odlišná bude duchovní realita i dnes a zde
Je možné, že v duchovním světě Bůh a andělé vnímají hřích trochu podobně jako my odporný smrad. Bohu hřích smrdí. Jako my si nevezmeme domů roky nemytého pokáleného člověka, Bůh nepřijme člověka znečištěného hříchem. Očista samozřejmě je možná. Proměna "bezdomovce" ve voňavého upraveného člověka je reálná. Stejně tak hříšník může být očištěn od svých vin Kristovou krví a křtem.
19 kteří říkají: Ať si pospíší, ať uspíší své dílo, abychom viděli, ať se přiblíží a (naplní plán) Svatého Izraele, abychom to poznali!
- h.: přijde rada;
- to je těžká arogance a rouhání
- nejen, že si všichni táhnou své smrduté povozy hříchu, ale ještě si u toho na Boha „vyskakují“: No tak se předveď, ty „Svatý“. Ukaž ten svůj soud, o kterém furt žvaní naši proroci. Ukaž, co umíš.
- nic není vzdálenějšího pravdě
20 Běda těm, kdo zlu říkají dobro a dobru zlo, kdo pokládají temnotu za světlo a světlo za temnotu, kdo pokládají hořké za sladké a sladké za hořké.
- převracení pravdy je pod dalším běda
- být pod Božím běda to „nikdo nechce“
- tento způsob myšlení a vyjadřování mám v živé paměti z dob komunismu, kdy byl standardem. Komunismus se vyznačoval vzletnými řečmi, přičemž realita byla vždy opačná. Mír znamenal agresi, kolektivizace krádež, svoboda nesvobodu, prosperita chudobu. atd. donekonečna. Všichni to věděli a nějak s tím počítali. Když něco napsalo Rudé právo, někdy stačilo si informaci obrátit o sto osmdesát stupňů, aby se člověk dobral pravdy. (Říkalo se: Ten člověk lže, jako když Rudé právo tiskne)
- (částečně to platí dodnes – nejsem-li si jist názorem, někdy pomůže se podívat, co si o problému myslí komunisté a negovat to 🙂 )
- to je ale pro dnešek víceméně irelevantní. V čem byl tedy problém tehdejších Izraelců a v čem se můžeme my poučit pro dnešek? Dělali zlé věci a byli mistry v jejich zdůvodňování či „okecávání„. Pokud bychom zůstali u těch zatím vyjmenovaných (kyselé hrozny, scelování a alkohol) – Izraelci byli schopni mistrně zdůvodnit, proč tak jednají. Jistě si dovedu představit vzletné řeči o tom, proč zatím nemohu sloužit Bohu nebo že Mu vlastně slouží, jak skvělé je zakládání velkofarem a proč je nutné, aby si dali skleničku hned ráno.
- alkoholici byli ve výmluvách vynalézaví vždycky a všude. Ale podobně vynalézaví jsou i lidé dnes, např. při zdůvodňování, proč nechtějí následovat Boha
- a nazývání dobra zlem? To je téměř standardem např. v dnešních kulturních válkách – „běda těm“, kdo se zastávají např. nenarozených dětí nebo klasického rodinného modelu. Přestože jde o věci „bezproblémově“ dobré, stávají se terči nevybíravých útoků, kde je jejich úsilí jako zlo označováno zcela běžně
- a posouvá se i vnímání samotného křesťanství – nezřídka je vnímáno negativně
- není těžké si představit, že věřící Izajášovy doby nebo Izajáš sám byli při snaze přivést národ k rozumu vystavováni drsným útokům a jejich úsilí bylo označování jako zlé
21 Běda těm, kdo jsou moudří ve vlastních očích a před sebou samými rozumní!
- zajímavý prvek, zajímavé „běda“: V čem je vlastně problém? Proč vadí považovat sám sebe za moudrého a rozumného?
- zřejmě má Bůh na mysli přemoudřelost a nezdravou suverenitu. Rychlé suverénní názory jsou běžné u lidí nepoučených. Když někdo něčemu opravdu rozumí, bývá přístupný diskuzi a v soudech zdrženlivý
- suverénních vyjádření se člověk dočká často při rozhovorech o Božích věcech
- je určitě zdravé o sobě pochybovat. Nebýt si příliš jistý svými názory, být otevřený korekcím.
- některé věci mám promyšlené poměrně dobře, nicméně, když vidím, že lidé kolem mě vidí věci jinak, vždy je dobré přinejmenším zpozornět
22 Běda hrdinům v pití vína a mužům udatným v řezání piva,
- pod dalším běda jsou ne alkoholici, ale spíše hospodské typy holedbající se ve smyslu: včera jsem „dal“ deset piv (nebo flašku rumu)
- mohlo by se to týkat i „ovíněných“ růžovolících „Jihomoraváků“. Ti jsou naprosto spokojení se svým životem a dle mých zkušeností jsou evangeliem špatně oslovitelní. Domnívám se, že i nějaká Izajášova zvěst o hrozícím soudu by je nechala zcela nevzrušenými
- v dnešní době by šlo jistě i o spokojeně zhulené či jinak sjeté spoluobčany
23 těm, kdo kvůli daru ospravedlňují ničemu a spravedlivým jejich spravedlnost upírají!
- n~: úplatku;
- Peníze, úplatky křiví právo. Úplatek samozřejmě je dáván s úmyslem naklonit soud ve svůj prospěch. Většinou člověk, který úplatek přijme, přijme ho s tím, že uplácejícímu vyhoví.
- Existují hraniční situace, kdy lidé dávají „dary“ bez toho, aby specifikovali, čeho chtějí dosáhnout. Znají to lékaři, ale i lidé v jiných profesích. I toto může být problematické, protože člověk je chtě nechtě darem ovlivněn a jeho úsudek nemusí být pak zcela nestranný.
- Dar člověka zavazuje – to je univerzální ve všech kulturách platné pravidlo.
- V takových případech ale jde jen o nuance – zde se mluví o prvoplánovém uplácení s cílem pokřivit spravedlnost. To je Bohu odporné a je připraven takové chování tvrdě trestat.
- Úplatní soudcové jsou metlou pro celý národ – podkopávají důvěru lidí ve spravedlnost.
24 Proto jako jazyk ohně požírá strniště a suchá tráva v plamenu klesne, tak jejich kořen shnije a jejich květ odlétne jako prach, protože pohrdli zákonem Hospodina zástupů a řeč Svatého Izraele znevážili
- n.: seno / plevy;
- h.: bude jako zpráchnivělina / prohnilost
- Boží trest za úplatné soudnictví je tvrdý a rychlý. Potrestáni budou úplatní soudci, ale národ si trest odpyká s nimi.
- Jde o určitou kolektivní zodpovědnost – s tím je ale třeba počítat, neboť takto „funguje“ celá řada oblastí. Hřích rodičů postihují jejich děti, hříchy politiků národy, atd.
- Pohrdli Zákonem: Bůh ve svém Zákoně jasně deklaroval, že úplatky nenávidí. Ignorovat to opravdu je pohrdáním Božím názorem.
25 Proto vzplanul proti jeho lidu Hospodinův hněv, vztáhl proti němu ruku a ubil ho. Hory se třásly a jejich mrtvoly byly jako smetí na ulicích. Ani v tom všem se jeho hněv neodvrátil a jeho ruka je stále vztažená.
- [může být narážkou na ničivé zemětřesení za vlády krále Uzijáše;
- Pokud by se tedy někdo ptal, proč Izrael potkaly tak hrozné věci, zde je explicitní odpověď: Boha přivádí k zuřivosti úplatné soudnictví, bezpráví, velkohubý křik, nespravedlnost, útlak velkokapitálem, hédonismus, permanentní zábava, chlast, ignorace Božích věcí, arogantní sebejistota, převracení pravdy.
- Za tohle Bůh drsně trestá a hned tak nepřestane.
26 Pozvedne korouhev k dalekému národu a hvízdne na něho od konce země; a hle, přijde spěšně a hbitě.
- h.: k dalekým národům; (asi chyba v členění slov);
- nástrojem Božího hněvu bude agresivní národ zdaleka. Bůh zařídí, aby na Izrael zaútočil a zničil jej.
27 Nebude v něm nikdo vyčerpaný ani klopýtající, nikdo nebude dřímat ani spát a nikomu se neuvolní pás na bedrech ani se nepřetrhne řemínek boty.
- [následuje popis síly zřejmě asyrské armády – nejmocnější v té době]
- budou dobře organizovaní a při síle
28 Jeho šípy jsou ostré a všechny jeho luky jsou napnuty, kopyta jeho koní jsou jako křemen a jeho kola jako vichřice
- h.: jsou posuzována jako křemen (n.: pazourek);
- Budou dobře vyzbrojeni a mobilní.
29 Jeho řev je jako řev lvice; zařve jako mladý lev, zavrčí, uchopí kořist a bezpečně odnese; není nikdo, kdo by ji vysvobodil.
- Trestající národ bude agresivní a dominantní. Jejich rozhodnutí budou svrchovaná.
30 A v ten den na něj zavrčí, (jako když burácí) moře. Pohledí-li kdo na zemi, hle, tísnivá temnota a světlo ztemnělo v oblacích.
- tzn. na Hospodinův lid; n.: na ni (tj. tu kořist);
- h.: jako vrčení;
- h.: v jejích (té země ?) oblacích;
- Jejich útok bude neodvratitelný a brutální. Budou to hrozné časy.