Jób – kapitola 19 (Jób)

1 Nato Jób odpověděl. Řekl:

• co lze Bildadovi odpovědět? Mluvil hulvátsky a nemoudře

2 Jak dlouho chcete skličovat mou duši a deptat mě výroky?

• to je dobrá otázka – přesně tohle totiž Jóbovi přátelé systematicky dělají: deptají Jóba svými řečmi.
• a pokud primárně byl sklíčený, nyní po několika výměnách názorů, je ještě sklíčenější

3 Už podesáté mě takhle vystavujete hanbě. Nestydíte se ke mně chovat drze.

• zatím mluvil dvakrát Elífaz, dvakrát Bildad, jednou Sófar, tedy celkem pětkrát. Jób mluvil šestkrát – začínal a vždy reagoval. Všichni mluví vzletně a zeširoka, používají obrazný a složitý jazyk
• podesáté to tedy nebylo, ale určitě to tak Jóbovi připadalo – jejich vstupy byly pro Jóba jistě k nevydržení dlouhé
• Jób se jejich řečmi cítila zahanben – není divu, leitmotivem promluv přátel bylo, že Jób musel těžce zhřešit
• že se chovali drze, o tom není pochyb. Jejich útoky byly nevybíravé a stále agresivnější. Jejich cílem bylo Jóba usvědčit z jakýchsi, jimi domnělých hrozných věcí. Neměli přitom k tomu žádný důvod ani oprávnění. Dělali to pouze a jen proto, že jim bylo nepohodlné nemít vhodné vysvětlení pro Jóbovu hroznou situaci
• měli by se za své chování k Jóbovi stydět

4 A kdybych se snad opravdu mýlil, můj omyl (zůstane na mně / bude nocovat se mnou;

• i kdybych se opravdu mýlil a vy měli pravdu, co na tom? Opravňovalo by vás to k takovýmto útokům? Není to moje věc? Není vše, co prožívám mezi mnou a Bohem? Neponesu za svůj život před Bohem odpovědnost já sám?

5 Jestliže se opravdu nade mě budete povyšovat a posuzovat mě podle mé potupy,

• Jób přesně pojmenovává problém: přátelé se na něho opravdu povyšují
• tento problém je obecný – jestliže má někdo problémy a my zrovna ne, je těžké se ubránit pocitu nadřazenosti. To platí pro nemoc (já žiji zdravě, proto mě nic takového nepotkalo) i jakékoliv jiné problémy
• je to sice přirozené, ale rozhodně ne žádoucí. Pokud nás takové věci napadají nebo jim dokonce dáváme průchod, je to důvod k pokání

6 vězte tedy, že mi Bůh ukřivdil a obklopil mě svou loveckou sítí / pastí / obléhací věží;

• ale dobrá tedy: Vím, přátelé moji, že to neradi slyšíte a že vás to dráždí, ale je mi to jedno, řeknu to znovu: To, co se mi děje, je křivda od Boha
• Bůh na mě nachystal nějakou past. Nevím přesně, v čem spočívá, ale je nepochybné, že Bůh „po mě jde“

7 Hle, (úpěnlivě volám: Násilí, ale nedočkám se odpovědi;) /křičím o pomoc, ale není právo.

• ze všech sil se snažím na to násilí, na to bezpráví vůči mě upozornit, ale odezva žádná. Není dovolání, neexistuje žádná vyšší spravedlnost

8 Zazdil mou cestu, takže neprojdu; uvede temnotu na mé stezky.

• Bůh je totiž proti mně. Ano, to On je proti mně, to On mě mate, On mi tohle všechno dělá. A to On mi zablokoval všechny únikové cesty.
• Jób jednoznačně stále vidí za vším Boha. Znovu a znovu dává najevo, že Bůh je tím jediným, s kým Jób chce své problémy řešit

9 Svlékl ze mě mou slávu a z hlavy mi sundal korunu. 10 Zbořil mě ze všech stran, až jsem zašel; mou naději vyvrátil jako strom.

• přesný popis toho, co Jóba potkalo
• byl slavný a významný a je to pryč
• svlékl: pěkně vyjadřuje ten náhlý proces, kdy jsi někdo a najednou ti sundají plášť a během okamžiku jsi nikým. Svléknou tě z obleku a dostaneš vězeňský mundúr, z krále je mukl
• slovo zbořil je podobně vystihující. Tvůj život byl jako dobře vystavěný dům nebo zámek – a najednou je to jen hromada sutin
• intuitivně zde Jób pojmenovává ono zboření ochranných valů, jak o nich mluví Satana v 1,10: Cožpak ty jsi neohradil jej, jeho dům a všechno, co má, ze všech stran?
• a co s týče naděje, tu opravdu Jób žádnou v dohledu nemá

11 Rozpálil proti mně svůj hněv a považoval mě za jednoho ze svých protivníků.

• najednou jsi se, Bože, stal mým nepřítelem. Byli jsme přáteli, stál jsi mi po boku a najednou jsi na mě strašně naštvaný a bojuje proti mně
• a já nevím, proč

12 Jeho loupežné hordy společně přitáhly, navršily proti mně svou cestu a utábořily se kolem mého stanu.

• a v tom nepřátelství vůči mě používá Bůh ty nejhorší metody: poslal na mě komando, loupežníky, vrahy, kteří si na mě zasedli, soustředili na mě svou nenávist
• obklíčili mě, takže nemám úniku
• je to tak: Bůh dovolil satanovým „loupežným hordám“, aby Jóba plenily, aby si na něho „zasedly“

13 (Vzdálil ode mne mé bratry, zcela se mi odcizili moji známí.) 14 Mí příbuzní mě zanechali, zapomněli na mě moji přátelé.

• výsledkem je, že se mi všichni odcizili, dokonce mě nezná ani rodina a přátelé
• nikdo se mi nesnaží pomoci
• všem jsem se „vykouřil z hlavy“, nikdo nade mnou nepřemýšlí, všem jsem lhostejný

15 Příchozí v mém domě i mé služebnice mě považují za cizího, stal jsem se cizincem v jejich očích. 16 Zavolal jsem na svého otroka, ale neodpovídá; musím ho prosit o smilování vlastními ústy.

• musím se doprošovat dokonce vlastních otroků a zaměstnanců – tváří se, že mě neznají, ignorují mě, opovrhují mnou.
• nebo vypadám tak příšerně, že mě opravdu nepoznávají

17 Můj dech se mé ženě zhnusil, (začal jsem páchnout) (synům svého lůna.)

• ČSP: tj. buď vlastním dětem, ovšem vzhledem k tomu, že jeho děti zemřely (Jb 1:18), spíše vnukům (srv. Gn 31:28) či bratrům (a sestrám), pokud kdy je vlastním lůnem míněno lůno, ze kterého sám vyšel
• páchnu, smrdím, páchne mi z úst – všichni se mě straní. Manželka se ke mně ani nepřiblíží, natož, aby mě políbila

18 Zavrhli mě i malí hoši; když vstanu, mluví proti mně.

• děcka kolem běhají a baví se o mě. Jsem pro ně podivín, zvláštnost, podívaná
• pošklebují se mi

19 Opovrhli mnou všichni mí důvěrníci a ti, které jsem miloval, se obrátili proti mně.

• ve výčtu těch, kdo se na mě vykašlali, nechybí ani nejbližší přátelé, které jsem měl opravdu rád
• se kterými jsme si byli blízcí, všechno jsme si říkali, radili jsme se
• nechtějí se mnou nic mít, ba více než to, jsou proti mně

20 Kost mi přilnula ke kůži a k masu / Jsem jen kost a kůže, (vyvázl jsem jen s kůží kolem zubů)

• jsem zdevastovaný, vyhublý (malnutriční, katabolický, kachektický)

21 Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy, moji přátelé, protože mě zasáhla Boží ruka.

• tak mějte slitování alespoň vyš. Jste přece moji přátelé., ne soudci. Bůh mě deptá a potřebuji slitování aspoň od někoho
• přátelé mají obavy se Jóba jednoznačně zastávat – bojí se, že by tím „šli“ proti Bohu.
• pokud tomu tak je, jsou obavy přátel zbytečné. Ani my se v takových případech nemusíme obávat stát bezvýhradně na straně trpících. Obavy, že svým postojem nějakým způsobem zlehčíme Boží jednání vůči nim (např. pro případ, že by šlo o Boží trest), jsou liché
• Ježíš se modlil za nemocné a nevíme o žádném případu, kdy by se za někoho odmítl modlit nebo někoho z přišedších neuzdravil. Vyvstávají otázky typu: Jak by reagoval Ježíš, kdyby si k Němu přišel Jób pro modlitbu uzdravení. Případně: To mezi Ježíšovými „pacienty“ nebyl ani jeden „Jób“, tedy někdo, u něhož by příčinou jeho choroby byla zkouška? (Tedy někdo, komu by Ježíš řekl: Tebe neuzdravím, protože bych tím pokazil Otcův test, který u tebe právě probíhá)

22 Proč mě pronásledujete jako Bůh a nemůžete se nasytit mého masa?

• vazba „jíst kusy někoho“ v aram. znamená – pomlouvat někoho (Da 3:8p!)
• no tak, přátelé, mějte slitování. Nepřidávejte se na Boží stranu v Jeho trhání mě na kusy
• „nehryzejte“ do mě ještě vy, jako by nestačilo, že se mě na kusy trhá Nejvyšší

23 (Kéž se tedy stane,) že by mé výroky byly zapsány, kéž by byly vyryty do knihy, 24 vytesány natrvalo do skály železným rydlem a olovem.

• [Rashi přišel s výkladem, že olovo bylo nalito do vytesaných písmen.
• tahle má pře s Nejvyšším by neměla být zapomenuta!
• my víme, že také nebyla. Tato Jóbova modlitba byla vyslyšena – vše je podrobně zachyceno v nejvýznamnější knize dějin. Nelze si představit nic trvalejšího
• že Bůh zrovna Jóbův příběh považoval za hodný toho nejtrvalejšího zaznamenání, je pozoruhodné. Co bylo tak významného na složitých diskuzích bez jasných závěrů, na vzájemném osočování, na nesčetných urážkách často směřovaných přímo proti Nejvyššímu?
• nelze než vyvodit, že Hospodin oceňuje hlubokou a upřímnou diskuzi

25 Ale já vím, že můj vykupitel / zastánce / mstitel žije a nakonec (se postaví nad) prachem.

• n.: jako poslední bude stát na …;
• [Víceznačné, zřejmá je ale myšlenka na konečný spravedlivý soud.]
• jedno z nádherných míst knihy. Možná jeden z vrcholů
• Jób je po všech stránkách „na dně“, blízek smrti. Obklopen nepřátelskými „přáteli“ a ignorován Bohem. V této situaci prohlašuje: I kdybych umřel, i když ničemu nerozumím, jedno vím: Bůh existuje a je spravedlivý. Ani smrt nezabrání, aby se mě zastal

26 A poté, co tihle sedřeli mou kůži, bez svého těla uvidím Boha

• ač mrtvý, nebudu bez naděje
• smrt není tak silná, aby přemohla nespravedlnost (to víme velmi dobře od Kristovy smrti na kříži)
• vy, přátelé moji, si tady vykřikujte, co chcete; deptejte mě, jak chcete. Ale spravedlnost existuje a já jí nakonec dočkám
• Jób už nechápe smrt jako kýžený spánek, konec útrap, zapomnění, únik. Nyní se domnívá, že ani smrt nemůže být silnější než jeho touha po spravedlnosti

27 Toho já uvidím při sobě; mé oči jej budou vidět a ne cizí. Ledviny v mém klíně po tom prahnou.

• uvidím Boha tváří v tvář. Velmi po tom toužím, celé mé nitro se po tom vzpíná.
• vidět Ho osobně, ne zprostředkovaně, ne z vyprávění a teoretických konstruktů, ne ze svědectví druhých
• a Bůh bude stát při mně, bude na mé straně, ne proti mně – tím jsem si jist
• víme, že Jób se toho nakonec dočkal. Bůh „nevydržel“ a promluvil k němu. Přátele pominul

28 Vždyť řeknete: Jak ho nachytáme? Ve mně byla totiž shledána příčina problému.

• o nic jiného vám, přátelé moji, totiž nejde – jen hledáte, jak mě „nachytat“, jak mě „dostat“
• při své snaze najít příčinu mého utrpení mě pozorujete, analyzujete jako nějaký hmyz, jako zajímavý přírodní
• že mě při tom svém zkoumání sdíráte z kůže, to vám nevadí
• říkáte si: Jób jistě něco tají. Jaký chyták na něho nachystáme, abychom z něho jeho tajemství dostali?

29 Mějte strach z meče, vždyť meč je trestem za zlobu. Tak poznáte, že nastane právní pře.

• ale za tohle budete potrestání. Já nejsem jen objekt zkoumání, já jsem trpící člověk
• to poznáte, až nastane soud – tehdy bude Bůh stát na mojí straně a vás potrestá