Jób – kapitola 21 (Jób)

1 Nato Jób odpověděl. Řekl:

• tak teď zase já, přátelé moji

2 Bedlivě naslouchejte mému výroku, (to ať je útěcha od vás.)

• ČSP: [Přátelé chtěli utěšovat Jóba slovy, on chtěl potěšit jejich nasloucháním.]
• zatím jsem od přátel nějaké utěšování nezaznamenal
• také Jób si „připravuje půdu“: Nyní dávejte pozor zase vy, budu říkat důležité věci
• možná: Teď zase dávejte pozor vy; když jste mluvili vy, já jsem pozor dával
• zřejmě: Potěšíte mě, když zase chvíli „budete držet hubu“ a poslouchat. To mě utěší více než vaše řeči

3 Sneste mě, když chci mluvit já, a poté, co já promluvím, se můžete vysmívat.

• ovládněte svá nutkání, přátelé moji, a zkuste chvíli mlčet. Nechte mě chvíli mluvit. Pak si zase můžete „zgustnout“ a „rozcupovat“ mě dle libosti

4 Cožpak já si naříkám nad člověkem / nad člověkem je mé stěžování? Pokud ano, jak by neměl být můj duch netrpělivý?

• snad: Cožpak naříkám nad lidmi? Stěžuji si snad, že mi ublížili lidé? ¹
• snad: Já si stěžuji na nespravedlnost světa. Když se dívám, jak to na světě vypadá, není divu, že jsem naštvaný. Neexistuje totiž žádná spravedlnost. Jsem plný hořkosti a „naštvaný“ na Boha

5 Pohleďte na mě a užasněte; položte si ruku na ústa. 6 Když na to pomyslím, vyděsím se a mé tělo zachvátí hrůza.

• já jsem té do nebe volající nespravedlnosti nejlepším příkladem
• vždyť vás to musí udeřit do očí a přinutit zmlknout – když se podíváte na ten nepoměr mezi tím, jak jsem žil a jak jsem dopadl.
• mě samotného děsí, když se zamyslím nad situací, do které jsem se dostal

7 Proč zůstávají ničemové naživu? (Dožili se stáří) a majetek také rozmnožili.

• Jób, stejně jako přátelé nyní bude mluvit o tom, že ničemníci a hříšníci jsou nebo by měli být za své činy Bohem adekvátně trestáni.
• přátelé o tom mluvívají v tom smyslu, že Jób, jsa tam výrazně „trestán“, musí být hříšníkem
• Jób jejich argumentaci bude nabourávat poukazováním na to, že zdaleka ne všichni hříšníci jsou Bohem trestáni. Naopak řadě z nich se daří dobře, dokonce lépe než spravedlivým
• „z druhé strany“ tím dokazuje, že neexistuje přímá úměra mezi tím, jak člověk žije a jak se mu daří²
• trápí mě, že ničemové se dožívají vysokého věku a daří se jim dobře

8 S nimi jejich potomstvo, je u nich zajištěné, své potomky mají před očima.

• také jejich děti a vnoučata se mají jako „prasata v žitě“ a ničemové se z nich nerušeně radují
• rozumí se: Srovnejte si to s mou situací. ³

9 Jejich domy mají pokoj, jsou beze strachu, Boží hůl nad nimi není.

• nic se jim neděje, Bůh je nevychovává, nechává je tak.
• netrestá je, nesnaží se je změnit, nechává je žít v klidu
• Benjamin Kuras si v nějaké knize stěžoval, že patřit do vyvoleného Božího lidu, není žádná „výhra“. Že zatímco ne-vyvoleným národům procházejí bez trestů i největší „zhovadilosti“, se svým národem Bůh „řeší“ (trestá) i drobné detaily a prohřešky.
• my víme, že to je známkou synovství – cizí děti neřeším, svoje kázním⁴

10 Jeho býk obskočil, (nikoli nadarmo,) jeho kráva se otelí a nepotratí.

• kam se podívá, tam prosperuje – Bůh jej netrestá ani na plodnosti jeho stád

11 Své malé hochy vypouštějí jako stádo a jejich děti skotačí. 12 Pozvedají hlas podle tamburíny a lyry a radují se za zvuku flétny.

• mají doma pohodu, dětí jako smetí, je kolem nich živo, radostno, děti a vnoučata skotačí kolem nich (ničemů)
• srovnejte to se mnou! Kolem mě je mrtvo, můžu za svými dětmi zajít tak na hřbitov. Sedím tu sám, bez potomků v popelu, zbyly mi oči pro pláč⁵
• připomínání mi to film Mnichov, kde mafián ve Francii žil na usedlosti, radostně vařil, měl kolem sebe rodinu, vnoučata, všichni šťastní

13 Své dny dovrší v blahobytu, v okamžiku se pohrouží do podsvětí.

• [Mají rychlou, bezbolestnou smrt.]
• dožijou se pěkného věku a mají pak zemřou ve spánku. Co chtít víc

14 Tu řekli Bohu: Odstup od nás, nemáme zalíbení v poznání tvých cest. 15 Co je Všemohoucí, že bychom mu měli sloužit, a co získáme, když se u něj budeme přimlouvat?

• a takhle se jim daří, přestože na Boha celý život programově a flagrantně kašlali
• přestože neměli nejmenší zájem s Bohem něco řešit, nezajímal je
• spočítali si, že sloužit Bohu se jim nevyplatí, že k tomu není důvod, ze jim to nic nepřinese. Že mít dobře se budou mít i bez toho
• (to vše samozřejmě kontrastuje se mnou)

16 Inu, jejich blaho není v jejich moci; kéž by se ode mne vzdálila rada ničemů.

• já to vidím a vnímám jako nespravedlnost, ale ani to mě nevede k tomu, že bych se chtěl chovat stejně jako oni. Ani za nic
• nehledě k tomu, že ani oni nemají garantováno, že se jim jejich přístup vyplatí

17 Jak často zhasne lampa ničemů a jejich pohroma na ně přijde, on ve svém hněvu rozdělí díly zkázy. 18 Budou jako sláma ve větru, vichřice ho uchvátila jako plevy.

• ono to totiž tak úplně pravda není
• Bůh totiž existuje a i na tyhle arogantní sebejisté bohaté ničemy jednou dojde
• budou zničeni a to rychle a totálně

19 Uchová Bůh jeho trest pro jeho syny? Ať odplatí jemu, aby to poznal /zakusil / zažil. 20 Ať jeho oči spatří jeho zkázu, ať se napije z kalicha zloby Všemohoucího.

• Jób: Je možné, že Bůh ničemy netrestá proto, že trest hodlá nechat dopadnou až na ničemovy potomky
• více by se mi ale líbilo, kdyby to Všemohoucí takto neodkládal, kdyby si ničema svůj trest odpykal, vychutnal osobně sám

21 Vždyť co po něm zbylo z jeho zájmu o vlastní dům, když byl odměřen počet jeho měsíců?

• z toho, co shromažďoval a budoval ničemovi nezbude nic
• je to jen otázka Božího načasování
• Jób přechází od konstatování, že zloduchům se daří stejně dobře jako spravedlivým (a proto neplatí přímá úměra mezi úspěšností a charakterem), k poznání, tomu tak přece jen úplně není. Trest ničemníku se dostaví, jen ne hned, ale až v Bohem určený čas, případně dopadne až na další generace

22 Cožpak bude někdo učit Boha poznání, když on bude vznešené soudit?

• snad jsou míněny nebeské bytosti, andělé
• cožpak my můžeme Bohu radit? „Kecat“ mu do něčeho? Vždyť Nejvyšší řeší problémy na úplně jiné úrovni, než jsme my lidské bytosti. Má pod svou správou celý duchovní svět

23 Jeden zemře ve své naprosté bezúhonnosti, je úplně bezstarostný a spokojený.

• h. výraz tom (ryzost, bezúhonnost) je zde užit pro fyzickou dokonalost, resp. sílu; n.: v plné síle
• asi je poznámka ČSP relevantní, jinak by věta nedávala smysl
• zřejmě: Ničemník zemře v plném zdraví a spokojenosti. Vůbec ho to nenapadne, že by mohl zemřít a být souzen Bohem. Což je samozřejmě katastrofa

24 Plná mléka jsou jeho dížky a do jeho kostí nasákl morek.

• ano, ničemník zemře v plném zdraví a blahobytu

25 Jiný pak zemře s hořkostí v duši, aniž se nasytil dobrem.

• toto jsou ty nerovnosti a nespravedlnosti, které mě štvou
• Jób se zjevně řadí do skupiny, která se „nenasytila dobrem“
• což je sporné, protože on se až doposud dobře měl
• ale Jóbovo vnímání je přirozené – ve špatných časech běží čas jinak a na to, jak jsme se měli dobře, rychle zapomínáme
• nikdy neříkáme: Měl jsem se třicet let dobře, teď klidně vydržím třicet let trápení. Ve skutečnosti už po týdnu žehráme, že trápení trvá moc dlouho. To není špatně, takto my lidé zkrátka fungujeme
• hodina na klíně milého je jiná než minuta na rozpálených kamnech

26 Ulehnou společně do prachu a pokryjí je larvy.

• ale nakonec je to jedno – ničema i spravedlivý oba zemřou a rozpadnou se
• pokud není Bůh, který by soudila rozlišoval, je všechno jedno
• a ta nespravedlnost vystupuje do popředí – zlý, který se měl celý život dobře a spravedlivý, který se měl zle, dopadnou stejně
• a dopadnou oba stejně „nijak“, tedy skončí ve smrti, v nevědomí
• jestli je konec všech stejný, je všechno jedno, nemá smysl o cokoliv usilovat a snažit se. Nemá smysl být dobrý
• to je naprostá pravda – není-li Boha, nic nemá smysl

27 Inu, poznal jsem vaše úmysly a plány, jak se mnou chcete násilně jednat.

• chápu, kam mě v rozhovoru tlačíte, o co vám jde, čeho chcete dosáhnout
• je to násilí, čeho se na mně dopouštíte

28 Vždyť říkáte: Kde je dům šlechtice a kde je stan s příbytky ničemů?

• to je to, co vy, přátelé moji, pořád tvrdíte – že po výdobytcích ničemů bude veta, že o všechno přijdou

29 (Cožpak jste se nezeptali těch, kdo prochází kolem? Snad nebudete popírat jejich znamení:)

• [Asi míněno: těch, kdo hodně cestují (spíše obchodníků nežli cestovatelů v dnešním slova smyslu), tj. těch, kteří toho hodně vědí; (doloženým zvykem těchto cestujících bylo zapisovat své jméno a myšlenky na hlavních křižovatkách).]
• poptejte se těch, kdo toho hodně viděli

30 Ano, zlý bude ušetřen v den pohromy, budou odneseni / ochráněni / vysvobozeni v den zuřivosti.

• zcestovalí zkušení lidé vám potvrdí, že spravedlnost není a že zlí jsou pohrom a Božího hněvu ušetřeni

31 Kdo mu vytkne jeho jednání do očí a kdo mu odplatí za to, co on spáchal?

• nedočkají se toho, že by jim někdo jejich hnusné chování vytkl

32 On pak bude odnesen k hrobům a nad jeho rovem se bude bdít.

• [Tj. ničema; pokračuje zpráva cestujících.]
• [Tj. jeho památka tedy není vymazána, jak tvrdil Bildad (Jb 18:17).]
• a až ti ničemníci zemřou, budou mít velkolepý pohřeb, a lidé nad nimi budou truchlit⁶, budou mít krásné hrobky
• to je celkem běžný model, že lumpové jsou slavní a navěky připomínaní. mnoho pomníky ze slavných lidí, byli lumpové a ďábli. a nemusíme jít přímo o Leninovo mauzoleum nebo Marxovu bezcharakternost

33 Hroudy v údolí jsou mu sladkými, potáhne se za ním každý člověk, bezpočet jich bylo před ním.

• [Hroudy, ze kterých je nad mrtvolou navršen násyp.]
• [Tj. v poklidu si odpočívá v hrobě; ::Jr 22:19p.]
• [Tj. po cestě šťastného ničemy šlo, a ještě půjde spousta lidí.]
• nebo také: Davy budou navštěvovat jeho hrob a obdivovat a následovat jeho životní cestu

34 Jak mě potom chcete potěšit marností? A vaše odpovědi — zůstala jen věrolomnost.

• když svět je takhle elementárně nespravedlivý, co vy, přátelé moji, mi chcete vykládat? Na tohle odpověď neexistuje. S touto nespravedlnosti, které jsem já nejlepším příkladem, nelze být spokojen, nelze se s ní smířit
• a vaše „kecy“ to už je úplná „tragédie“ – ty jsou zradou našeho přátelství, dýkou do mých zad

1. mohl by si stěžovat třeba na lupiče, kteří mu pobrali stáda. Jób ale ví, že ti byli pouze nástrojem v ruce „nadpřirozených sil“ ↩︎
2. tento problém řeší David v Žalmech 37 a 73 ↩︎
3. domnívám se, že to, že na této zemi neexistuje jasná úměra mezi kvalitou našeho života a naší prosperitou, je součástí Boží skrytosti. Kdyby tomu tak bylo (že dobří se mají dobře a zlí špatně), byla by Boží intervence natolik patrná, že Bůh by byl „viditelný“ a naše volba by nebyla svobodná – srv. článek Farao a svobodná vůle v sekci Články ↩︎
4. Žd 12, 5 A zapomněli jste na napomenutí, které vám praví jako synům: ‚Můj synu, nepodceňuj Pánovu výchovu, ani neochabuj, když jsi od něho kárán; 6 neboť koho Pán miluje, toho vychovává, a švihá každého, koho přijímá za syna.‘ 7 Snášejte to ke své výchově, Bůh s vámi zachází jako se syny. Neboť je nějaký syn, jehož by otec nevychovával? ↩︎
5. bývá to tak v mafiánských filmech, kde vůdci mafie žijí spokojené rodinné životy. Nebo spokojené rodiny fašistických vůdců žijících spokojeně vedle koncentračního tábora apod. ↩︎
6. člověka napadne samozřejmě nejprve státní pohřeb Stalina a Gottwalda, ale i mnohajiných ↩︎