Jób – kapitola 28

1 Stříbro má přece své naleziště a zlato místo, kde ho přečistí. 2 Z prachu se získává železo a kámen vyplavuje měď.

• ČSP [Vv. 1-11 jsou lyrickým popisem starověkých důlních technik.]¹
• uvidíme, co tím Jób chce říci
• každý kov má svou rudu, svá naleziště a své technologie těžby

3 Temnotě určuje konec a zkoumá temný kámen v nejhlubší tmě po nejzazší mez.

• [Tím, že používá umělý zdroj světla (pochodně).]
• [V. má snad popisovat práci horníků.]
• na zemi existuje nezměrné množství pozoruhodných míst, která lidské oko nikdy nespatřilo. Domnívám se, že Bohu to může být líto, že se o tu krásu nemá s kým podělit, komu se pochlubit
• a naopak, že Nejvyššího potěší, když někdo spatří nějaký přírodní div a vzdá Mu za jeho krásu chválu
• ostatně v knize Jób ještě o divech přírody uslyšme hodně, nejvíce přímo z Božích úst
• je snad dokonce možné, že Bůh fandí objevovatelům, průkopníkům, cestovatelům: když první potápěč spatří nádhernou podmořskou jeskyni nebo první horolezec sleze nějaký vrchol a obdivně vydechne nad Boží krásou, myslím si, že to Boha potěší
• samozřejmě to platí pouze u zbožných objevitelů – obdiv k náhodnému dílu přírody Bohu slávu nevzdává, spíše Jej uráží
• (když se chci pochlubit přátelům obrazem nebo sochou, kterou jsem vytvořil, a místo pochvaly se od nich dočkám kroucení hlavou nad tím, jak se kus kamene mohl náhodnými procesy tak podivuhodně vytvarovat – nepotěší mě to)
• kdysi jsem viděl toto dobře vystihující kreslený vtip, bohužel ho neumím nikde dohledat: Dva lidé sedí na útesu a sledují nádherný západ slunce nad mořem. Jeden říká tomu druhému: A co vy ateisté si vlastně myslíte, když vidíte něco takového? Že je to hezké nebo tak něco?
• havíři mají možnost vidět hlubiny, které které lidské oko nespatřilo. Pokud přitom vzdávají chválu Bohu, je jistě potěšen

4 (Prorazil šachtu údolím) daleko od místa, kde pobývá člověk. Zapomenutí lidskou nohou houpou se na laně, daleko od člověka se klátí.

• [Zřejmě znamená, že nahoře nad důlními šachtami chodí lidé, kteří nic nevědí o hornících.]

5 Země, z níž vzchází úroda, je zespodu převrácena jakoby ohněm.

• je podivuhodné, jak tenkou vrstvu tvoří úrodná „slupka“ Země. O tom, co se děje v hloubce, nemáme tušení
• o vesmír toho víme nesrovnatelně, než o procesech pár kilometrů pod našima nohama
• nejhlubší vrt dosáhl hloubky kolem deseti kilometrů. Poloměr Země je přitom 6378 km. To je neuvěřitelný nepoměr

6 Její kameny jsou nalezištěm safírů, obsahuje zlatý prach.

• je podivuhodné, jaké poklady se pod zemí skrývají

7 Pěšinu k němu, tu dravec nezná, ani oko luňáka černého ji nezahlédlo. 8 Pyšná mláďata po ní nešlapala, lev po ní nevlekl kořist.

• nejenom, že o tom, co je pod námi, víme málo my lidé – ale ani zvířata, která se pohybují všude, mají speciální smysly a instinkty, nevědí skoro nic

9 Člověk svou rukou sáhl na křemen, hory od základů převrátil. 10 Vyrubal kanály ve skalách, jeho oko vidělo kdejakou drahocennost.

• ČSP [Nápisy z 8. st. př. Kr. nalezené v tunelu pod Jeruzalémem poukazují na důmyslnou starověkou techniku prorážení tunelů.]
• člověk do podzemí přesto nějak proniká.

11 (Zamezil přetékání řek / obvázal řeky od pláče,) tajnosti vynáší na světlo.

• člověk dokáže neobyčejné věci – regulovat řeky proti záplavám, odkrývat tajemství hlubin

12 Avšak moudrost, kde může být nalezena? A kde je to naleziště rozumnosti?

• tak už se dozvídáme, proč o tom všem Jób vlastně hovoří: přes lidskou urputnou zvědavost a zvídavost, se kterou okrývá tajemství nedostupných hlubin, ve skutečnosti lidé o opravdu důležitých věcech vědí jen málo
• moudrost a rozumnost jsou něco jiného, než pozoruhodné objevy geologie nebo důlního inženýrství
• získat moudrost a rozumnost, opravdu porozumět životu a Bohu – to také vyžaduje soustředěné úsilí a specifické postupy. Ale tímto směrem lidé svou aktivitu nezaměřují, v tomto směru úsilí nevyvíjejí
• kdyby se lidé se stejným úsilím, jaké vyvíjejí k dosažení tak obtížného cíle, jako je prozkoumání podzemí, věnovali hledání Boha, bylo by to značně rozumnější
• tento kontrast mě mnohokrát v životě také zarazil: kontrast mezi enormním, vypjatým úsilím zaměřeným k vědeckým, průzkumným nebo sportovním cílům a nulovým zájmem o věci Boží
• znám neuvěřitelně inteligentní lidi, špičky ve svých oborech, kteří se nikdy (!) nezamysleli nad existencí Boha nebo smyslem života

13 Její hodnotu smrtelný člověk nezná, nemůže být nalezena v zemi živých.

• nalézt moudrost během našeho života je bezesporu obtížné

14 Hlubina říká: Ve mně není, moře říká: Není u mne.

• tato moudrost není ukryta na žádných odlehlých místech – jejich prozkoumáváním se moudrosti dobrat nelze
• je to zajímavé – kdyby lidé věnovali stejné úsilí jaké věnují dobývání moří, hor, hlubin, přírody atd., hledání Boží moudrosti, někam by se „dopracovali“, Boha by nalezli (Bůh to slibuje např. v Jer 29,13
• ale jen málo lidí to skutečně dělá
• jedním z důvodů je, že jde o jiný způsob zkoumání, než jsme běžně zvyklí
• to ale neznamená, že nejde o zkoumání vědecké
• jakkoliv se většina lidí tímto směrem zaměřovat nechce, my křesťané ano. Mimo Boha žádná moudrost neexistuje, z principu věci existovat nemůže. (Protože moudrost je definována jako poznání Boha)

15 Lístkové zlato za ni nemůže být dáno ani stříbro nemůže být odváženo na její úhradu. 16 Nemůže být zaplacena zlatem z Ofíru, vzácným karneolem a safírem. 17 Nevyrovná se jí zlato či sklo, nedá se směnit za předměty z ryzího zlata. 18 Perly a křišťál nebudou připomínány, cena moudrosti je nad drahokamy. 19 Kúšský topas se jí nevyrovná, nemůže být zaplacena čistým zlatem.

• mluvíme stále o moudrosti. Neexistuje nic, co by se ji v její hodnotě vyrovnalo
• ani ty nejcennější představitelné věci tohoto světa, ve kterých asi klasicky vedou zlato a diamanty
• ale i kdyby teoreticky existovalo něco tisíckrát cennějšího, než je zlato, proti moudrosti by to bylo stále neporovnatelné
• čím to je? Představme si ten obchod: Dám ti milion nebo miliardu dolarů, dám ti metrák zlata, když mi dáš moudrost. Jak si to představit?
• pokud moudrost chápeme jako inteligenci, možné to není (ať už inteligenci chápeme jakkoliv; zde zůstaňme u jednoduché představy inteligence jako schopnosti naší mysli vyhodnocovat a řešit situace)
• zvýšení IQ si koupit nelze. Pokud svým dětem věnujeme nejlepší myslitelnou péči, případně zaplatíme nejlepší školy a vychovatele, můžeme jim částečně pomoci obstát v životě. Z IQ osmdesát ale sto třicet „neuděláme“ ani za všechny peníze světa
• takhle to Jób nemyslí. Vše opět souvisí s definicí moudrosti a o IQ se zcela jistě nejedná
• pokud moudrost definujeme jako poznání Boha, je situace zcela odlišná
• (a tato definice moudrosti je nanejvýše oprávněná: Vždy bázeň před Hospodinem je počátkem moudrosti (Ž 111,10) a nalezení spásy pro duši je dle Ježíše ničím nevyvážitelná: „Jaký prospěch bude mít člověk, získá-li celý svět, ale ztratí svou duši? A zač získá člověk svou duši zpět?, Mt 16,26)
• pokud moudrost znamená známost Boha a respekt k Bohu, informace o tomto faktu stojí za všechny peníze světa
• při závěrečném zúčtování by člověk za tuto informaci rád vyměnil jakékoliv myslitelné bohatství
• je vlastně zajímavé, že se s touto „nejcennější informací“ ve vesmíru neobchoduje. Ježíš ji „rozhazoval“ mezi lidi zadarmo a stejně to děláme i my, jeho následovníci²
• scientologové a mnoho jiných sekt si za každý stupeň „poznání“ nechávají zaplatit. Křesťanství je „otevřeným kódem“ pro každého
• je třeba mít moudrost, abychom tuto cennou informaci nabízeli zadarmo, ale ne jako bezcennou – srv. můj článek „Příliš levný lék“ v sekci Články³

20 Odkud tedy moudrost přijde? A kde je to naleziště rozumnosti?

• v hlubinách poznání světa tedy ne. Za peníze také ne. Kde tedy lze moudrost nalézt?
• moudrosti se hodně věnují první kapitoly knihy Přísloví

21 Byla totiž skryta před očima všeho živého, ukryta před nebeským ptactvem.

• neleží nikde „na ráně“, prvoplánově se nikde „nepovaluje“
• k jejímu získání je třeba vyvinout určité úsilí, překonat určitý odpor a překážky

22 Říše mrtvých a smrt říkají: Zprávu o ní jsme slyšely na vlastní uši.

• nelze dokonce spoléhat ani na to, že se moudrosti automaticky dobudeme po své smrti
• (nedobudeme – k tomu, abychom moudrost objevili, je nám věnován tento život na zemi. K tomu je určen. Kdo toto „otevřené okno příležitosti“, propase, promarnil svůj život)

23 Bůh rozumí její cestě, on zná její naleziště. 24 Vždyť on hledí až do končin země, vidí všechno pod nebesy.

• jediným zdrojem moudrosti je Bůh. Jedině On nám k ní může ukázat cestu

25 Takže dodal větru váhu a vodu odměřil mírou; 26 když dešti stanovil hranici a hromobití cestu, 27 tehdy ji uviděl a vyprávěl o ní, upevnil ji a také ji prověřil / zajistil; h.: připravil

• při svém stvořitelském velkolepém díle se Bůh postaral i o moudrost – geniálně zajistil, že je skrytá i dostupná zároveň
• poskytl lidem informaci, že moudrost dostupná je – že jejím zdrojem je On

28 A řekl člověku: Hle, bázeň před Panovníkem, toť moudrost a odvrátit se od zlého, toť rozumnost.

• Bůh moudrost a rozumnost definoval a cestu k nim ukázal
• nalézt správný vztah k Bohu je to nejmoudřejší a nejrozumnější, co může člověk v životě udělat.
• navázáním vztahu s Nejvyšším je dosažena meta vší moudrosti
• informace o existenci a dostupnosti moudrosti je jen začátkem – dalším krokem je do vztahu s Bohem opravdu vstoupit
• v tomto vztahu pak žít je pak procesem na celý život

1. to zní jako z Cimrmana 🙂 ↩︎
2. na evangelium zbohatnou lze, ale jde vždy o odsouzeníhodnou záležitost ↩︎
3. z řečeného mj. vyplývá, že i lidé s „nižším IQ“ mohou být moudřejší, než ti „inteligentnější“. To ale není nic překvapivého, je to naše každodenní zkušenost, že „chytří“ lidé mohou být v některých oblastech „mimo“ a naopak. A, jak už jsme říkali, souvisí to s tím, jak inteligenci chápeme, o jakém druhu inteligence mluvíme, aj. ↩︎