1 A Elíhú odpovídal dále. Řekl:
- už se dopředu trochu děsím, co nového Elíhú zase „vymyslí“
- dnes jsem mluvil s paní, které se svěřila kolegyně, jakým tragickým životním obdobím prochází (umírající syn, opuštěnost, aj.). Paní ji nesměle nasměrovala o pomoc k Nejvyššími. Elíhú by jí „z voleje“ řekl, ať se raději přizná, čím si takové Boží tresty zasloužila
2 Považuješ tohle za správné? Řekl jsi: Má spravedlnost je (před Bohem.)
- ČSP [Elíhú říká, že je nesprávné (h. není podle práva) myslet si, že bude Jób obhájen před Bohem, a zároveň říkat, že Bohu je jedno, jestli člověk žije zbožně.]
- jak píše ČSP, tak se asi tento a následující verš opravdu dají shrnout: „Bože, uznej, že jsem spravedlivý“ a zároveň : „Bohu je všechno jedno, spravedlnost a nespravedlnost nerozlišuje“
- nevím, jestli nesprávné je to pravé slovo – spíše nelogické, tyhle dvě věty spolu totiž nedávají smysl: Dovolávat se spravedlnost u někoho, komu na spravedlnosti nezáleží je nonsens
- možná by se dalo parafrázovat: Z mojí složky vyplývá, že jsem nevinen. Tu složku Bůh má k dispozici – leží u Něho „v pracovně“
3 Vždyť se ptáš: Jaký užitek ti to přinese [tj. zbožnost]? Co víc získám než svým hříchem?
- na to se Jób opravdu ptá. A oprávněně: vždyť jaký význam má být dobrý, když Bohu na ničem nezáleží?
- to je nanejvýš oprávněná otázka – pokud Bůh neexistuje nebo „je mu všechno jedno“ (výsledek je týž), nedává smysl usilovat o dobro. Je logičtější snažit se urvat ze života co nejvíc a pak zemřít a zmizet v nicotě
4 Já odpovím několika výroky tobě a s tebou i tvým přátelům.
- já všechny tyhle věci šmahem vyřeším. Odpovím tobě i přátelům najednou.
- takže uvidíme, zda Elíhú přijde alespoň nyní s něčím objevným
5 Pohleď na nebesa a viz, pozoruj oblaky, jak tě převyšují.
- takže, Jóbe, především: nalaď se na Boží velikost. uvědom si, kde je On a kde jsi ty. Vždyť i jen obloha, což je jeho dílo, je pro tebe naprosto nedostižně velká
6 Hřešíš-li, co to s ním provede? Je-li tvých přestoupení mnoho, co mu to způsobí?
- my lidé, ani ty, Jóbe, nemáme na Boha „žádnou páku“. Svými hříchy Jej nijak netrestáme. Ubližujeme pouze sami sobě
- myšlenka je to zajímavá a poměrně nová: je těžké se bouřit proti Bohu, je těžké Jej „trestat“
- tím, že se na Boha „vykašleš“, začneš hromadit hřích na hřích – tím nic nezískáš
- Bůh se nikdy nenechá vydírat. Přístup: Bože, když nebude po mojem, budu se chovat ještě hůře, nefunguje
- na druhé straně naše odpadnutí nebo naše zlé chování Boha mrzí či bolí. Zrada od přítele zabolí i Jeho
7 Pokud jsi byl spravedlivý, co mu tím dáš nebo co od tebe získá?
- nefunguje to, Jóbe, bohužel, ani naopak – Boha neovlivníš ani svým vzorným chováním
- Elíhú hlásá nihilismus: je jedno, co děláš, Boha to nechává chladným. Jsi mu jedno
8 Tvá ničemnost se týká jen člověka, jako jsi ty, tvá spravedlnost lidského syna.
- ať se chováš ničemně nebo správně, je to jen tvoje věc – k Bohu to nedosáhne
- víme, že to není pravda. Proč to Elíhú říká? Tohle si přece nemyslí. Provokuje Jóba, provokuje Boha? (podobnou snahu Boha vyprovokovat Jób už zkoušel)
9 Lidé se dávají do křiku pro množství útlaku, pro tvrdou paži mocných
- lidé se bouří, pokud nemohou jinak – pokud je útlak nadměrný a vládci jsou příliš tvrdí
10 A nikdo neříká: Kde je Bůh, můj Tvůrce, který dává v noci písně,
- ČSP [Asi jako ohlas na náhlou a překvapivou záchranu.]
- chce Elíhú říci: Lidé se bouří proti krutým vládcům, ale k Bohu se o pomoc neobrátí?
- spíše: Lidé čelí nejrůznějšímu špatnému zacházení, a snaží se ho řešit – ale nevyčítají to hned Bohu a nesvádějí vše na Něj (na rozdíl od tebe, Jóbe)
- zřejmě tedy chce Elíhú říci: Jóbe, všichni lidé na světě různě trpí – ale na rozdíl od tebe z toho nedělají hned aféru a nenadávají Nejvyšším. Tak se zklidni a přestaň „dělat vlny„
11 vyučuje nás více než zemská zvířata, činí nás moudřejšími než nebeské ptactvo?
- spíše oznamovací věta bez otazníku?
- Bůh s námi jedná jinak než se zvířaty – jsme nadání rozumem a proto nám věci vysvětluje
12 Jednou budou úpěnlivě volat, ale on neodpoví, kvůli pýše zlých lidí.
- zřejmě: Ti, kdo nyní na Boha kašlou, se ho pak v nouzi nedovolají
- zřejmě si ve snaze najít příčinu Jóbova utrpení Elíhú pro změnu vymyslel variantu: Dokud se Jóbovi vedlo dobře, Bůh ho nezajímal. Nyní se ho snaží dovolat, ale to už je pozdě
- Elíhú je opět zcela „mimo“. Že by Jóba dobře neznal? Přátelé alespoň věděli, že Jób vždycky byl zbožný, to zpochybnit nemohou. Proto jim nezbývá, než jej nařknout z pokrytectví
- pokud Jóba ale Elíhú dostatečně neznal, měl by si informace zjistit nebo být zticha. Když lékař řekne celoživotnímu nekuřákovi: To máte z toho kouření, chová se neprofesionálně
13 Bůh nebude poslouchat pouhý klam, Všemohoucí si toho nebude všímat. 14 Tím spíše když říkáš, že si nebudeš všímat jej. Tvůj spor je před ním a ty na něj musíš čekat.
- Jóbe, ty Boha hledáš až nyní a ještě arogantně. Tvrdíš, že Boží názor nebudeš brát v potaz, že sám nejlépe víš, jak se věci mají
15 Avšak nyní, protože jeho hněv tě ještě nenavštívil a o zpupnost se zatím příliš nestaral.
- na to, jak mluvíš proti Bohu zpupně a arogantně, se ti toho ještě moc nestalo, Bůh tě zatím polo-ignoruje, takže ti to prošlo dost lehce
- to je taky pěkně hnusné prohlášení vůči člověku, který přišel o rodinu, majetek a je na smrt nemocný: Na to, jak se vůči Bohu chováš, je tohle pro tebe ještě „houby trest“
16 I Jób svá ústa otvírá marně, bez rozmyslu zbytečně rozmnožuje výroky.
- to tvoje žvanění, ty nesmysly, které tady, Jóbe, vypouštíš z úst; to, jak meleš páté přes deváté ti v ničem nepomohou – na tohle Bůh reagovat nebude
- Elíhú mě rozčiluje: plácá, co mu slina na jazyk přinese; hromadí „žvást na žvást“ “ (Iz 28,10)
- na druhé straně jeho postoj není nepochopitelný: Když se něco zlého stane řekněme nějakému „arcibiskupovi“ (jen modelový pojem), člověka může napadnout otázka, zda jeho víra byla pravá, zda není trestán za to, že byl po celou dobu jen pokrytcem apod.
- Elíhú buď o Jóbovi nemá informace (což je málo pravděpodobné) nebo spíše usuzuje, že jeho celoživotní zbožnost musela být v něčem hluboce defektní