1 A Elíhú pokračoval. Řekl: 2 Měj se mnou trochu strpení, ať ti sdělím, že výroky o Bohu / pro Boha ještě neskončily.
- pro …; [ve smyslu: obrany Boží spravedlnosti]
- Elíhú: Já se ten, kdo se nasazuje pro Boha, já Jej bráním. A ještě jsem neskončil
- jeho žádost o strpení je na místě: alespoň ode mne číst Elíhúovy proslovy trpělivost zatím vyžaduje
3 Své poznání vezmu zdaleka, spravedlnost přiznám svému Učiniteli.
- budu čerpat ze všech možných zdrojů
- a výsledkem mého vstupu bude obhájení Boží spravedlnosti
- svému Učiniteli: možná vůči Bohu trochu servilní?
4 Neboť mé výroky opravdu nejsou klam, mluví s tebou člověk úplného / ryzího poznání.
- Elíhú si co chvíli „čechrá peří“. Místo, aby mluvil k věci, široce rozkládá, jak jsou jeho slova moudrá a jak je třeba jim věnovat pozornost
- to je skoro vždy „signum mali ominis“, znamení špatné prognózy. Platí téměř absolutně, že kdo má zapotřebí toto dělat, nemá co říci
- úplné poznání Elíhú jistě nemá, určitou ryzost mu asi upřít nelze. Jób je ale určitě ryzejší a nebojí se jít více na hlubinu
5 Hle, mocný je Bůh, ale člověkem nepohrdá, silou smýšlení je mocný
- přes propastný rozdíl mezi Bohem a lidmi je Bůh ochoten brát člověka vážně, bavit se s ním
6 Ničemu při životě nezachová, avšak chudým dopřeje právo.
- Bůh se stará o spravedlnost. Rozlišuje, rozsuzuje.
- Elíhú tedy polemizuje s provokativním názorem, že Bohu je všechno jedno
- my NZ křesťané víme, že je to pravda – z pohledu věčnosti. Zde na zemi to pravda být nemusí
- pokud to Elíhú opět (po kolikáté už?) takto staví, znovu a znovu nepřímo Jóba obviňuje, že si za své tragédie může sám
7 Neodvrátí svůj zrak od spravedlivých, s králi je navždy přivede na trůn a budou povýšeni.
- ale to přece musel i Elíhú vidět, že takto to na světě nechodí. Ani za jejich časů tomu nemohlo být zásadně jinak (i když lidé tehdy asi žili spravedlivěji). Kdo to kdy slyšel, aby byli chudí povyšováni a uváděni na trůn?
- nějaké výjimky snad existují, ale kolik jich je?
- o čem to tedy Elíhú mluví?
8 Pokud však jsou spoutáni řetězy, polapeni do provazů soužení, a 9 vytýká jim jejich skutky a to, že se rozmáhají jejich přestoupení. 10 Otvírá jim ucho pro ponaučení a říká, že se mají odvrátit od nepravosti.
- a je to zase tady: pokud se někomu vede zle (jako tobě, Jóbe), je to proto, že Bůh jim vytýká jejich hříchy
- snaží se jim utrpením otevřít ucho, tedy získat jejich pozornost, aby hřešit přestali a činili pokání
- ale ano, to už jsme slyšeli nesčetněkrát: někdy to tak skutečně je, že utrpení je nástrojem Božího varování a přivedení k pokání. Nefunguje ale univerzálně (u lotra na pravici ano, na levici ne) a hlavně – tohle není Jóbův případ
11 Pokud uposlechnou a budou mu sloužit, dovrší v blahobytu své dny, v potěšení svá léta. 12 Pokud ale neuposlechnou, zajdou oštěpem a vydechnou naposled jako člověk bez poznání.
- pokud se hříšníci utrpením korigovat nechají, tresty pominou a dopadne to s nimi dobře
- pokud ne, dopadnou špatně
- Elíhú zde opět nabízí Jóbovi „únikovou cestu“: přiznej hřích a ty rány skončí. Přiznat hřích je vždycky dobré – ale nejde o Jóbův případ. Přístup Elíhúa se zatím od přístupu přátel neliší. Je to únavné, jak stále dokola všichni „točí to samé“
13 Lidé bezbožného srdce budou v srdci ukládat hněv, nebudou křičet o pomoc, když je spoutá. [tj. provazy utrpení];
- zbožný člověk (jako ty, Jóbe – zalichocení, aby Jób návnadu lépe spolkl) by to měl rozpoznat, že utrpení je Boží řečí, a zareagovat. Bezbožní to nerozpoznají, místo pokání na Boha zahořknou a pokání odmítnou.
14 Jejich duše zemře v mládí, mezi chrámovými smilníky skončí jejich život.
- odmítnout Boží kázeň je ale fatální řešení
- (nemá pochybnosti, že chrámová prostituce je Bohu odporná)
15 Zkroušeného vysvobodí skrze jeho soužení, bude jim otvírat ucho skrze útlak.
- pokud máš srdce ochotné naslouchat, může být soužení záchranou, která způsobí, že budeš schopen Boha zaslechnout
- Bůh někdy používá soužení jako „ušní otvírák“. Tato myšlenka může být obecně pravdivá, zde je však nesmyslem
16 Tak i tebe lákal ze chřtánu soužení do volného prostoru, v němž není stísněnost. Tučností naplnil pohodu u tvého stolu.
- je to tvůj případ, Jóbe (není, Elíhú!): Bůh se tě soužením snažil dostat ze tvé ulity. abys za Ním v tom soužení přišel, všechno Mu řekl, otevřel se Mu, padl Mu k nohám, vyplakal se, vyznal se z hříchů atd.
17 Avšak ty jsi naplnil podstatu právní pře ničemy. Právní pře a soud se tě budou držet.
- ale ty lumpe, ty nevděčný ničemníku tys nechtěl. Dobře ti tak – nebude ti odpuštěno, žádná milost. Boží soud bez milosti.
18 Jenom ať tě zloba nepodnítí k tleskání. Množství výkupného ať tě neodkloní stranou.
- ČSP k tleskání = tj. posměchu
- [Které slouží k usmíření jeho hříchu.]
- snad: Tak se aspoň nedej zlobou strhnout k rouhání vůči Bohu.
- možná: tě nabízené odpuštění nevede k tomu, že bys je měl za samozřejmost. Boží milost není automatická
19 Cožpak tvé volání o pomoc způsobí, že nezůstaneš v úzkých? Nebo (vypětí všech sil?)
- Pavlík: Zda bude cenit tvé bohatství? Ne zlatou rudu ani všechny poklady síly
- B21 Myslíš, že ti bohatství pomůže z úzkosti, ať už se snažíš sebevíc?
- nejasné
20 Nebaž po noci, (která by vytrhla národy z jejich místa.)
- ČSP [Může být myšlena obecně nějaká noc (Jb 34:20; L 12:20), anebo (vzhledem k určitému členu a kontextu) konkrétní noc všeobecného Božího soudu (srv. Am 5:20; 1Te 5:2).]
- n.: kdy vytáhnou národy ze svých míst / abys pod nimi lidi vyvedl
- Pavlík: Neměl bys dychtit po noci k vytržení národností z jejich místa;
- snad: Ty se, Jóbe, dovoláváš Božího soudu. To je ale ošemetné. Když Bůh začne se soudy, nikdy nevíš, jak to dopadne. Může vyvrátit celé národy a ty se s tím můžeš svést
21 Měj se na pozoru, ať se neobrátíš k nepravosti, protože bys raději zvolil ji nežli soužení.
- n.: neboť kvůli tomu jsi byl vyzkoušen soužením;
- Jóbe, dej si pozor, ať nakonec nevyměníš úlevu od svých soužení za nějaký hřích
- zde Elíhú vystihuje podstatu „hry“, která se kolem Jóba odehrává. Zda úlevu od soužení vymění za nepravost, např. za zapření Boha. Nicméně vzhledem k tomu, jak byl Elíhú doposud mimo, se domnívám , že problém vystihl spíše náhodou
- pokud by byl správný překlad: „neboť kvůli tomu jsi byl vyzkoušen soužením“, šlo by o něco jiného. Zřejmě by Elíhú říkal: Bylo by chybou na své soužení reagovat tím, že přestaneš žít zbožně a začneš hřešit. Tím by sis všechno ještě zhoršil – vždyť tvé soužení tě má od hříchu odvrátit
22 Hle, jak vyvýšený je Bůh ve své síle. Kdo je takový učitel jako on?
- Jóbe už konečně za Božími tresty rozeznáváš Boží vyučování? Jak tě k němu mistrně didakticky vede?
- protože ty jsi, Jóbe, zvláště tvrdý oříšek, vzpurný a pokrytecký, musel na tebe Hospodin zvolit hodně drsné metody
23 Kdo mu určil cestu? A kdo řekl: Provedl jsi zvrácenost?
- tj. Kdo ho potrestal za jeho jednání?
- kdo bude Boha volat k zodpovědnosti či kritizovat jeho kroky?
- samozřejmě toho se nikdo nemůže odvážit – tak jak to, že se toho odvažuješ ty?
24 Pamatuj, že máš vyvyšovat jeho dílo, o němž lidé zpívají. 25 Na ně patřili všichni lidé, smrtelný člověk na něj zdaleka pohledí.
- to je náš/tvůj /lidský úkol – vděčnost a vyvyšování Boha za to, co koná. Obdiv z povzdálí
- obecně to opět platí, ale v Jóbově případě mi to přijde jako nadlidské zadání
26 Hle, veliký je Bůh, nepochopíme jej, počet jeho let je nevyzpytatelný. 27 Neboť vyzvedne kapky vody a ony kanou v podobě deště, jako jeho mlha, 28 oblaka je řinou, kanou na mnoho lidí.
- pozorujeme Boží dílo a žasneme. Tolik věcí je pozoruhodných, stačí se porozhlédnout – podívej se třeba na déšť. Tuny a tuny vody vyzvedne do atmosféry a ony tam drží a pak se kondenzují v nějaké pozoruhodné formě. Jen blázen by za tím neviděl Boží velikost
- navíc je vše nastaveno tak, aby to lidem pomáhalo!
29 Ano, mohl by někdo porozumět rozprostření oblaku, hřmění z jeho stánku? 30 Hle, rozprostřel nad sebou své světlo, přikryl základy moře.
- dám ti další příklady Božího podivuhodného díla: bouřka, statická elektřina, zvuk, světlo, slunce, měsíc, moře
- Elíhú mluví podobně, jako za chvíli bude mluvit Hospodin – dobře vystihuje díla, na které je Stvořitel zvláště hrdý
31 Vždyť jimi soudí národy, jídla dává do sytosti. 32 Světlo blesku ukryl v dlaních, přikázal mu zasáhnout cíl. 33 Jeho hřmot o něm vypovídá, i dobytek o tom, že přichází.
- [tj. světlem a vodními přívaly]
- Bůh někdy přírodní katastrofy používá k trestání národů
- jindy je naopak používá v lidský prospěch
- i zvířata vycítí, že se blíží bouřka