Matouš – kapitola 24

1Ježíš^a vyšel z chrámu a odcházel. Tu přistoupili jeho učedníci, ^saby mu ^sukázali ^sna chrámové stavby. ^a Mk 13:1 – Mk 13:37; L 21:5 – L 21:36
2Ale on jim ⁽na to^)a řekl:^v1 „Vidíte to všechno? Amen, pravím vám, jistě zde nezůstane kámen na kameni,^b který nebude stržen.“^v2 v1 [Pátá a poslední velká J. promluva v Mt (Mt 5:2p)] ^v2 [Doslovně se to naplnilo v r. 70, kdy Titus zcela zničil Jeruzalém a chrám] ^a Mt 4:4 ^b L 19:44; Mi 3:12~

3 Když seděl na Olivové hoře, v soukromí k němu přistoupili učedníci a říkali: „Řekni nám, kdy to bude a jaké bude znamení tvého příchodu a skonání věku?“

• Výraz parúsia (‚přítomnost / příchod‘) – Mt 24:3.Mt 24:27.Mt 24:37.Mt 24:39 se v ostatních evangeliích nevyskytuje. V Pavlových listech však je 14× (1K 15:23 … 1Te 2:19; 1Te 3:13 …), dále v Jk 5:7n, 2P 1,16; 2P 3:4.2P 3:12; 1J 2:28. 
• Dle Davida Pawsona (Porozumění druhého příchodu) má slovo parúsia dvě použití, obě spojená s královskou mocí:
  • Jedno se vztahuje na cizího krále, který přijíždí se svým vojskem k hranici země, kterou hodná napadnout, dobýt a obsadit.
  • Druhé se vztahuje na domácího krále, který přijíždí se svým dvorem na návštěvu některého ze svých měst.; v tomto případě mu občané vycházejí vstříc daleko za městské hradeb, aby ho mohli uctít tím, že s ním projdou branou.
• Tyto dva obrazy dokonale spojují dva dvojí aspekt Ježíšova návratu: Nevěřící ho budou vnímat jako cizího vetřelce; věřící ho budou vítat a ctít jako svého panovníka.
• Jiným výrazem pro Kristův návrat je epifanie: Dle Pawsona jej lze nejlépe přeložit jako náhlé „zjevení se na scéně“. Opět se používá pro krále, který se objevuje před svými poddanými. Nejvýznamněji bývá použit v kontextu bohoslužby, kde se viditelně zjevuje Bůh, např. když sláva šekiny sestoupil na stánek nebo chrám. Bůh se objevuje na scéně, aby pomohl svému lidu, zejména v kritických situacích. Epifanie se používá jak pro první, tak druhý Kristův příchod. Vyskytuje se hlavně v Pavlových listech.

4 Ježíš jim odpověděl: „Dávejte si pozor, aby vás někdo nesvedl.

 ^a Mt 16:6v; Mk 4:24 ^b Jr 29:8; 2Te 2:3
5Neboť mnozí ^fpřijdou ⁽v mém jménu^)t4 a budou říkat: ‚Já jsem Kristus‘^t5a ^fsvedou mnohé.^a t4 n~: na základě mého jména; ř. epi tó … ^t5 n.: Mesiáš; Mt 2:4p ^a 1J 2:18~
6^fBudete slýchat o válkách^a a uslyšíte válečné zvěsti. ^sDejte ^ssi ^spozor, neděste se.^b To všechno musí nastat,^c ale to ještě není konec. ^a Zj 6:4 ^b 2Te 2:2 ^c Mt 26:54; Sk 27:24
7Povstane totiž národ proti národu^a a království proti království,^b budou hladomory^c a zemětřesení ^sna ^srůzných ^smístech. ^a 2Pa 15:6 ^b Iz 19:2 ^c Sk 11:28; Zj 6:5
8Ale to všechno bude počátek ^sporodních ^sbolestí.^v6 v6 [tento pojem (ve smyslu: utrpení) rabíni používali v souvislosti s příchodem Mesiáše]; 1Te 5:3
9Pak vás budou ^fvydávat do soužení^a a budou vás ^fzabíjet;^b a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno.^c a Mt 13:21! ^b J 16:2 ^c Mt 10:22; J 15:18
10A tehdy ⁽mnohým to bude kamenem úrazu,^)t7 budou se navzájem zrazovat^t8 a ^sjeden ^sdruhého nenávidět. ^t7 ř.: mnozí budou pohoršeni; Da 11:41 ^t8 ř.: vydávat; Mt 10:17; Mt 20:19
11Také povstanou mnozí lživí proroci^a a mnohé ^fsvedou. ^a Mt 24:24; Mt 7:15!
12A protože vzroste bezzákonnost,^t9 fochladne láska^a mnohých. ^t9 n.: nepravost; Mt 23:28 ^a Zj 2:4
13Ten však, kdo vytrvá do konce,^a bude zachráněn.^b a Žd 6:11 ^b Mt 10:22!//
14Toto evangelium království^a bude vyhlášeno po celém světě^b na svědectví všem národům. A tehdy ^fpřijde konec.“ ^a Mt 4:23 ^b L 2:1; Sk 17:6!; Ř 10:18; Žd 1:6; Zj 3:10; Zj 14:6; Ko 1:6v
15„Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘,^t10 so ^sníž ^smluvil prorok Daniel,^a sjak ^psstojí na svatém místě — kdo čte,^t11 ať rozumí — ^t10 tzn. ohavnost způsobující zpustošení ^t11 n.: předčítá ^a Da 9:27; Da 11:31; Da 12:11; 1Ma 1:54; 1Ma 6:7
16tehdy ti, kdo budou v Judsku, ať utíkají^a do hor.^b a Př 22:3 ^b Gn 14:10; Gn 19:17; Za 14:5
17Kdo bude na střeše,^a ať nesestupuje, ^saby ^ssi ^svzal věci ze svého domu. ^a Mt 10:27; 1S 9:25; Mk 2:4p; Sk 10:9
18A kdo bude na poli, ať se nevrací zpátky, ^saby ^ssi ^svzal svůj plášť.
19Běda^a těhotným a kojícím v oněch dnech! ^a Jr 4:13p
20Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.
21Neboť tehdy bude velké soužení,^a jaké ^pnenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane. ^a Da 12:1; Sk 7:11
22A kdyby nebyly ty dny zkráceny,^t12 nebylo by zachráněno žádné ^xtělo;^t13 ale kvůli vyvoleným^a budou ony dny zkráceny.^t12 t12 ř. kolobún (‚zkrátit‘); Mk 13:20†. ^t13 hebraismus kol – básár, tzn. žádný člověk (srv. Gn 6:13; Jr 45:5) ^a Mt 24:24; Mt 24:31; Ž 105:6; L 18:7; Ř 8:33!
23Tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Je zde!‘, nevěřte.
24Povstanou totiž ^sfalešní^a skristové a ^sfalešní ^sproroci a budou ^fukazovat^t14 veliká znamení^b a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené. ^t14 ř.: dávat ^a 2K 11:13 ^b 2Te 2:9
25Hle, všechno ^sjsem vám ^psřekl ^spředem.
26Řeknou-li vám tedy: ‚Hle, je v pustině‘, nevycházejte; ‚hle, v úkrytech^t15‘, nevěřte! ^t15 ř. tameion zn. vnitřní místnost domu; Mt 6:6
27Neboť jako když blesk^a vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka.^b a L 17:24 ^b Za 9:14
28Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí supi.“^a a L 17:37
29„Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc ^fnebude vydávat svou zář,^a hvězdy budou padat z^t16 nebe a mocnosti nebes se zatřesou.^b t16 ř. apo – ‚od / z‘ ^a Iz 13:10; Iz 24:23; Ez 32:7; Jl 2:10; Jl 2:31; Jl 4:15n ^b Iz 34:4; Ag 2:7; Ag 2:22
30Potom^t17 fse ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny^t18 země.^a A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou.^b t17 n.: Tehdy ^t18 n.: rody (/ národy); ř. fylé se v NS používá hlavně pro označení dvanácti kmenů Izraele ^a Za 12:10; Za 12:14; Zj 1:7 ^b Da 7:13n
31A ^fpošle své anděly^a s mohutným zvukem polnice^b a ti ^fshromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů,^t19 od jednoho ^snejzazšího ^skonce nebes až k jejich druhému ^snejzazšímu ^skonci.“ ^t19 tzn. světových stran; Da 7:2; Za 2:3; Zj 7:1 ^a Mt 13:41; Zj 8:2 ^b Iz 27:13; Za 9:14; 1K 15:52; 1Te 4:16
32„Od fíkovníku^a se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko. ^a Mt 21:19
33Tak i vy, až toto všechno uvidíte, vězte,^a že je to blízko,^b přede dveřmi. ^a 2P 3:3 ^b Žd 10:37~; Jk 5:9~; 1P 4:7~
34Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení,^a dokud se toto všechno nestane. ^a Mt 23:36
35Nebe a země^a pominou, ale má slova jistě nepominou.“ ^a Mt 5:18
36„O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, ^[ani Syn,^] jenom sám Otec.^a a Sk 1:7
37Neboť^a jak tomu bylo za dnů Noe,^b tak tomu bude ^[i^] při příchodu^c Syna člověka. ^a L 17:26n// ^b Gn 6:5; Gn 7:6 – Gn 7:23; 2P 2:5 ^c Mt 24:3
38Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly,^a až do dne, kdy Noe vešel do korábu, ^a Mt 22:30
39a nic nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod Syna člověka.
40Tehdy budou dva na poli, jeden bude vzat a druhý bude zanechán.
41Dvě budou mlít na obilném mlýnku,^a jedna bude vzata a druhá bude zanechána. ^a Ex 11:5
42Bděte^a tedy, protože nevíte, v který den^t20 váš Pán přijde. ^t20 var.: kterou hodinu ^a Mt 25:13; Mt 26:38; Mt 26:41; Sk 20:31; 1K 16:13; 1Te 5:6; 1P 5:8; Zj 3:2; Zj 16:15
43To však vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou ^snoční ^shlídku přijde zloděj,^a szůstal ^sby ^svzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu. ^a 1Te 5:2; 2P 3:10
44Proto i vy buďte připraveni,^a protože neznáte hodinu, v níž přijde Syn člověka.“ ^a Mt 25:10; L 12:40//; 1P 3:15
45„Kdo^a je tedy věrný^b a rozumný^c otrok, jehož pán ustanovil^d nad svou čeledí, ^saby jí ^sdával pokrm v ^spravý ^sčas? ^a L 12:42 – L 12:46// ^b Mt 25:21; L 16:10 ^c Mt 7:24; Mt 10:6; Mt 25:2 ^d Mt 25:21; Sk 20:28; 1Tm 1:12
46Blahoslavený^a ten otrok, kterého jeho pán ^spo svém ^spříchodu ^fnalezne, ^sže tak ^sčiní. ^a Mt 11:6!
47Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším svým majetkem.
48Kdyby si však onen zlý otrok ve svém srdci řekl: ‚Můj pán ⁽dlouho nepřichází^)t21‘ ^t21 n.: prodlévá [přijít]
49a začal by bít své spoluotroky, jíst a pít s opilci,^a a 2K 11:20~; 1P 5:3~
50přijde pán onoho otroka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná.
51Oddělí^t22 ho a určí mu úděl s pokrytci. Tam bude pláč a skřípění zubů.“^a t22 n.: rozsekne; ř. dichotomein (‚rozseknout na dvě části‘); L 12:46†. ^a Mt 8:12