1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 2 Přikaž synům Izraele, aby ti přinesli čistý panenský olivový olej ke svícení, aby se mohly trvale zapalovat lampy.
- n~: pravidelně [zde tzn.: každý večer,
- Světlo ve Stanu musí svítit nepřetržitě. Používán je nejlepší olivový olej.
- Symbolika světla je v Bibli silná.
3 Venku, před oponou svědectví, ve stanu setkávání je bude Áron trvale připravovat před Hospodinem od večera do rána. To je věčné ustanovení pro všechny vaše generace.
- několik střv. h. rkpp, SP a LXX: + a jeho synové;
- n~: pravidelně [zde tzn.: každý večer;
- Svícen byl ve Svatyni, před oponou. Šlo o typický sedmiramenný svícen, jak ho známe.
- Není jasné, jestli se svítilo nepřetržitě (24(7) s tím, že svícen se doléval a ošetřoval (přištřihovaly knoty) vždy večer, nebo jestli svícen hořel pouze přes noc.
- Ve Stanu byla tma i přes den, (materiály stěn byly tlusté a ve více vrstvác)h, takže spíše musel svícen hořet nepřetržitě.
- Podle Talmudu údajně nepřetržitě hořela pouze prostřední lampa menory (známá jako ner tamid – věčné světlo)
4 Na čistém svícnu bude trvale připravovat lampy před Hospodinem.
- [výraz lze chápat dvojím způsobem: buď jako obřadně čistý, anebo spíše doplnit na: z čistého zlata;
- n~: pravidelně [zde tzn.: každý večer;
- Spíše bych odhadoval, že se vždy večer svícny ošetřovaly a dolévaly.
5 Pak vezmeš jemnou mouku a napečeš z ní dvanáct bochníků; každý bochník bude ze dvou desetin éfy.
- [tedy za každý kmen jeden bochník; symbolizovaly stálé Boží zaopatření pro Izrael a stálou vděčnost za něj]
- h.: jeden [tj. cca 4,4 litrů (bochníky byly tedy značně velké – pokud není míněna nějaké jiná míra nežli obvyklá éfa)];
- Nacházíme se stále ve Stanu před oponou, kde je kromě menory stůl na předkládané chleby.
- Na něm mělo ležet dvanáct velkých bochníků chleba. Symbolické vysvětlení je v poznámce ČSP.
6 Položíš je do dvou řad, šest v řadě, na čistý stůl před Hospodina. 7 Vedle každé řady dáš čisté kadidlo a bude to u chleba jako pamětní dar, ohnivá oběť Hospodinu.
- Jeden sloupce by byl příliš vysoký, dva jsou „akorát“ – chleby byly velké, musely být ploché (placky, nikoliv bochníky). Stůl měl rozměry 90 x 45 cm (a výšku 68 cm).
- Kadidlo doprovázelo chleby, čímž je zřejmě ochucovalo, činilo z obyčejných chlebů speciální chleby zaopatření a vděčnosti.
8 (Sobotu co sobotu) to bude trvale připravovat před Hospodinem; to je mezi syny Izraele věčná smlouva.
- v h. vyjádřeno opakováním vazby: V sobotní den;
- Chleby byly obměňovány jednou týdně, vždy v sobotu.
9 Bude to patřit Áronovi a jeho synům a budou to jíst na svatém místě, protože to bude pro něj nejsvětější věc z Hospodinových ohnivých obětí; to je věčné ustanovení.
- Chleby se při obměně nevyhazovaly, ale jedli je kněží spolu s ostatními svatými potravinami. Po týdnu musely být tvrdé, ale chléb bylo zvykem namáčet.
10 Syn Izraelky, který byl synem Egypťana, vyšel mezi syny Izraele. A tento syn Izraelky a nějaký Izraelec se v táboře rvali. 11 Syn Izraelky se rouhal Jménu a proklínal. Nato ho přivedli k Mojžíšovi. Jeho matka se jmenovala Šelomít, dcera Dibrího, z pokolení Danova.
- h.: probodl; n.: napadl (Jméno); [vlastní skutek je otázkou výkladu: buď již tím, že vyslovil Hospodinovo jméno, nebo použil Jméno v urážlivém spojení či proklel protivníka za použití Jména];
- Šlo o porušení třetího přikázání.
- Jaké používání Božího jména je rouháním v dnešní době? Braní Božího jména nadarmo, jak se někdy překládá? Tedy „běžné“ výkřiky „Ježíši Kriste“ či „Pane Bože“? Nebo vyloženě magické zneužívání, čarování za použití Božího jména?
- Tato kazuistika ukazuje spíše prvním směrem – ten člověk se rval a při rvačce ve vzteku zřejmě něco vykřikoval, házel na protivníka nadávky ve smyslu: Chcípni, ve jménu H.? Nebo: Ať je prokletý ten váš židovský Bůh? Nenávidím toho vašeho Boha H-na? Něco podobného.
- Ve vzteku rvačky z něj zřejmě „vybublalo“ to, co bylo ukryto v jeho srdci – tedy nenávist k Hospodinu.
- Jde o kazuistiku, z níž bude vyvozeno obecné pravidlo, precedens.
- Šlo o polovičního Žida. Není jmenován, jeho matka ano..
12 Nechali ho u stráže, aby zjistili rozhodnutí podle Hospodinova příkazu.
- n.: až by se dozvěděli;
- Nikdo včetně Mojžíše se nehnali do rozsudku. Čekali, co řekne Hospodin.
13 Hospodin promluvil k Mojžíšovi: 14 Vyveď toho, kdo proklínal, ven za tábor. Všichni, kdo ho slyšeli, položí ruce na jeho hlavu a celá pospolitost ho ukamenuje.
- Hospodinův rozsudek byl nekompromisní – hrozná smrt z rukou svědků.
15 A k synům Izraele promluv: Každý, kdo by proklínal svého Boha, ponese trest za svůj hřích.
- Rouhání zřejmě pravdivě odkrývá to, co má člověk ukryto v srdci. Dobrý člověk nemůže Hospodina nenávidět a rouhat se Mu.
16 A ten, kdo se rouhá Hospodinovu jménu, bude jistě usmrcen; celá pospolitost ho jistě ukamenuje. Příchozí i domorodec, jestliže se rouhá Jménu, bude usmrcen.
- Precedens byl jasně definován. Platil i pro příchozí – ti museli respektovat místní „zvyklosti“.
- Nepřicházelo v úvahu, že by příchozí vnucovali svůj pohled nebo své náboženstvím Izraelcům; museli se sami přizpůsobit.
17 Když někdo zabije jakéhokoliv člověka, jistě bude usmrcen.
- h.: ubije jakoukoliv duši č.
- O trestu smrti se vedou nekončící debaty – např. zda existuje jeho odstrašující vliv na závažnou trestnou činnost. Nikdy není také stoprocentně odstraněna možnost justičního omylu, apod.
- Důležité je, že Bůh jej zjevně považuje za vraždu (do značné míry i za zabití) adekvátní a jediný možný.
- Můžeme si klást otázku, hraje-li v tom roli, že v tehdejší společnosti nebyla alternativa (vězení z technických důvodů nepřicházelo v úvahu). Osobně se domnívám, že nikoliv, tedy že trest smrti je za vraždu adekvátní a spravedlivý.
- Neúmyslné zabití je věc jiná, také závažná, ale trestu smrti (z rukou krevního mstitele) se šlo vyhnout (je řešeno útočištnými městy).
18 Kdo zabije zvíře, nahradí ho: život za život.
- h.: ubije duši z.
- Adekvátní náhrada je dostačující. Nic navíc.
19 Když někdo (způsobí újmu) svému druhovi, jak učinil, tak bude učiněno jemu. 20 Zlomenina za zlomeninu, oko za oko, zub za zub; jakou újmu způsobil člověku, taková bude způsobena jemu.
- n.: úraz; h.: dá vadu;
- To je spravedlivé. Představa, jak to probíhalo, je ale drsná. V dnešní době by např. musela existovat instituce, která by agresivním řidičům způsobovala úrazy, které způsobili oni.
21 Kdo zabije zvíře, nahradí ho; kdo zabije člověka, bude usmrcen.
- Rozdíl nemůže být jasnější.
22 Budete mít jedno právo — příchozí bude jako domorodec, neboť já Hospodin jsem váš Bůh.
- Bůh dvojí metr a diskriminaci nesnáší.
23 Mojžíš promluvil k synům Izraele a ti vyvedli toho, kdo proklínal, ven za tábor a házeli na něj kamení. Synové Izraele učinili tak, jak přikázal Hospodin Mojžíšovi.
- Bůh využil momentální situace k tomu, aby Mojžíšovi nadiktoval či připomenul několik obecných zákonů.
- Ohledně proklínajícího muže bylo již rozhodnuto a trest byl vykonán.
- Nemohlo mu ani neuškodilo, že byl jen polovičním Židem – patřil pod jurisdikci Izraele. Rozhodl se tam žít a zákony se na něj vztahovaly. Ukamenován byl svědky incidentu.