1 První zprávu, ó Theofile, jsem napsal o všem, co Ježíš začal činit a učit,
- n.: knihu (ř.: slovo)
- ř.: učinil
- Lukáš je autorem evangelia a knihy Skutků. Jako historik byl mimořádný. Jeho systematičnost je příjemná. Jeho způsob uvažování je mi z evangelistů nejbližší1, i když i Mt, Mk a J psali mimořádně zajímavé a jejich důrazy jsou také vzrušující
2 až do dne, kdy byl vzat vzhůru, když skrze Ducha Svatého dal příkazy apoštolům, které si vyvolil.
- Nanebevstoupením končí Lukášovo evangelium. Poslední pokyny Dvanácti – zůstat v Jeruzalémě a čekat – a pak již odchod vzhůru.
3 Jim také po svém utrpení mnoha důkazy prokázal, že žije, po čtyřicet dní se jim dával spatřit a říkal jim o Božím království.
- ř. tekmérion, HL; tj. průkazné, přesvědčivé znamení
- a 1K 15:5 – 1K 15:7~ b Sk 8:12; Sk 14:22; Sk 19:8; Sk 28:23; Sk 28:31; Mk 1:15; L 4:43
4A skdyž ss nimi sjedl,t4 nařídila jim, aby se nevzdalovali z Jeruzaléma,b ale očekávali Otcovo zaslíbeníc — „které jste slyšeli ode mne, t4 Sk 10:41; [?]; n.: shromažďovat se / být pospolu a Sk 10:42; Sk 13:47; Mt 21:6! b L 24:29 c Sk 2:33
5neboť Jan křtil vodou, vy však po nemnohých těchto dnech budete pokřtěni v Duchu Svatém.a“ a Mk 1:8
6Když se tedy sešli, tázali se ho: „Pane, v tomto čase obnovíša královstvít5 pro Izrael?“b t5 n.: kralování / panování a Sk 3:21p; 1Ma 15:3; Mt 17:11 b L 17:20~; L 19:11~
7Řekl jim: „Nepřísluší vám poznat časy a doby, které Oteca uložil ve své vlastní pravomoci, a Mt 24:36
8ale fpřijmetet6 (moca cDucha Svatého, který na vás přijde),t7 a budete mi svědkyb v Jeruzalémě a v celém Judsku, Samařskuc a až po snejzazší skonec země.“d t6 n.: obdržíte / dostanete; Sk 2:38 t7 n.: moc, až Duch Svatý na vás přijde a Sk 6:8; Mi 3:8; Ř 15:19 b Sk 1:22; Sk 2:32; Sk 3:15; Sk 5:32; Sk 10:39; Sk 13:31; Sk 22:15; L 24:48; J 15:27 c Sk 8:1nn d Mt 24:14; Mt 28:19; Ř 10:18; Ko 1:23
9sKdyž to pověděl, byl (před jejich zraky)t8 vyzdvižen a oblaka jim ho vzal z očí. t8 ř.: oni hledíce a Mt 17:5; L 21:27
10A když sse supřeně sdívali do nebe, sjak sodchází, hle, pstáli vedle nich dva mužia v bílých šatech a L 24:4
11a řekli: „Muži galilejští, co tu pstojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který sbyl od vás svzat svzhůru [do nebe],a fpřijdeb právě tak, jak jste ho viděli odcházet do nebe.“ a Mk 16:19 b Mt 16:27
12Potom se vrátili do Jeruzaléma z hory nazývané Olivová,a která je blízko Jeruzaléma, ve vzdálenosti sobotní cesty.t9 t9 vzdálenost, kterou bylo dovoleno ujít: asi 1 km a Mt 21:1; J 8:1
13Když vešli do města, vystoupili do shorní smístnosti,a kde pobývali Petr, Jan, Jakub, Ondřej, Filip, Tomáš, Bartoloměj, Matouš, Jakub Alfeův, Šimon Zélótat10 a Juda Jakubův.b t10 Horlivec a Mk 14:15 b Mt 10:2nn
14Ti všichni zůstávali jednomyslnět11 oddánia modlitbět12 spolu se ženami,b s Marií, matkou Ježíšovou, a [s] jeho bratry.c t11 ř. homothymadon – Sk 2:1.Sk 2:46; Sk 4:24; Sk 5:12; Sk 7:57; Sk 8:6; Sk 12:20; Sk 15:25; Sk 18:12; Sk 19:29; Ř 15:6† t12 var.: + a prosbě a Sk 6:4; Ř 12:12; Ko 4:2 b L 8:2 c Mt 12:46; Mt 13:55; J 7:3
15V těch dnech se postavil Petr uprostřed bratřív13 — byl tam pohromadě zástup asi sto dvaceti osobt14 — a řekl: v13 [ve smyslu: spoluvěřících, sourozenců skrze Kristovu krev, příslušnosti do rodiny Božích dětí (srv. Mt 23:8; Mk 3:35)]; Sk 9:30; Sk 10:23; Sk 11:29; Sk 15:1!; Ř 1:13!; Fp 1:12; 1Tm 6:2; Zj 12:10 t14 ř.: jmen
16„(Muži bratři,)v15 muselo se naplnita slovo Písma, které předpovědělb cDuch Svatý ústyc Davidovýmid o Judovi,e jenž se stal vůdcem těch, kteří se zmocnili Ježíše; v15 [toto oslovení se vyskytuje ve Sk 13×; Sk 2:29.Sk 2:37; Sk 7:2!; Sk 13:15; Sk 15:7; srv. Sk 6:3; 1K 1:10!; Jk 1:2p] a Mt 26:56; J 13:18 b Sk 7:52; Ř 9:29 c Sk 15:7 d Sk 4:25 e Mt 26:47
17byl ppočítán mezi nása a obdržel podíl na této službě.b a J 6:70n b Sk 1:25; Sk 20:24; Sk 21:19; 2K 4:1
18Z odměny za nepravost získal pole,a a skdyž sspadl střemhlav, roztrhl se v půli a všechny jeho vnitřnosti vyhřezly.b a Mt 27:3 – Mt 27:10 b Ž 55:16~; Ž 55:24~
19A to se stalo známým všem obyvatelům Jeruzaléma, takže to pole bylo v jejich vlastním jazyce nazváno Hakeldama, to znamená Krvavé pole.
20Neboť je pnapsáno v knize Žalmů: ‚Jeho příbytek ať zpustne, ať není nikoho, kdo by v něm bydlil‘a a ‚Jeho pověřenít16 ať obdrží jiný‘.b t16 ř. episkopé (= dozorčí úřad) a Ž 69:26 b Ž 109:8
21Proto se musí jeden z těch mužů, kteří s námi chodili po celý ten čas, kdy Pán Ježíš pobývalt17 mezi námi,a t17 ř.: vcházel a vycházel; Sk 9:28; (srv. Nu 27:17; 1Kr 3:7) a Mk 3:14~
22od křtu Janovaa až do dne, kdy byl od nás svzat svzhůru, stát spolu s námi svědkemb jeho zmrtvýchvstání.“ a Mt 3:16 b Sk 1:8
23I postavili dva: Josefa zvaného Barsabáš, jenž měl příjmení Justus, a Matěje.
24Pak se pomodlilia a řekli: „Ty, Pane, skterý sznáš ssrdceb všech, ukaž, kterého z těchto dvou sis vyvolil,c a Sk 6:6; Sk 13:3; Sk 14:23 b Sk 15:8; 1S 16:7; Jr 17:10 c Sk 1:2
25saby sdostal místot18 v této (služběa a v apoštolství),t19 od něhož se Juda odvrátil a odešel na svét20 místo.“ t18 var.: los t19 n.: apoštolské službě t20 ř.: vlastní (= eufemismus pro smrt) a Sk 1:17
26Dali jim losya a los padl na Matěje; i sbyl svolbou spřipojen k jedenáctib apoštolům. a Lv 16:8; Nu 26:55; 1S 14:41; Př 16:33; L 1:9 b Sk 2:14; Mt 28:16
- Možná se do jeho systematičnosti promítala jeho profese lékaře ↩︎